Ústava je jasná a soud tady není, aby ji vykládal, shodují se právníci i politici

90 minut
90' ČT24: Pokračování vládní krize
Zdroj: ČT24

Pokud se Miloš Zeman obrátí na Ústavní soud se žádostí, aby mu ozřejmil, zda musí odvolat ministra navrženého předsedou vlády, nejspíše se nedočká odpovědi, říkají právníci. Podle bývalého soudce Ústavního soudu Stanislava Balíka však ani není potřeba, aby soud Ústavu vykládal, protože je ve věci odvolání člena vlády jasná.

Stanislav Balík upozornil v Hyde Parku ČT24, že český Ústavní soud nemá v popisu práce „dávat závazná stanoviska k výkladu ústav“ – na rozdíl od slovenského ústavního soudu. Sám by proto – kdyby ještě u Ústavního soudu působil – prezidentův podnět přinejlepším odložil.

Zdůraznil však, že v případě článku 74 Ústavy není oč se přít. „Nemá smysl obracet se na Ústavní soud s věcmi, které jsou evidentně jasné. Jestliže se v Ústavě píše, že prezident odvolá ministra, tak (…) se stěží dá udělat z ‚odvolá‘ ‚neodvolá‘. To je návrh typu ‚Ústavní soude, ještě tak Ústava platí?‘“ poukázal Stanislav Balík.

Nebudu to nazývat kompetenční žalobou, ale budu to nazývat podnět Ústavnímu soudu, aby sám vyložil Ústavu, zda odvolání ministra je obligatorní v tom smyslu, že prezident je tomuto návrhu povinen vyhovět.
Miloš Zeman

Prezidentův postup přitom nenalézá jednoznačnou podporu ani u stoupenců ministra financí a předsedy ANO Andreje Babiše, o jehož odvolání ve sporu Miloše Zemana s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) jde. „Nejsem si jistý, jestli to (dotaz na ÚS) pomáhá řešení krize, kterou máme. Myslím si, že centrum řešení je na koaliční radě. Případné další zpochybňování a rozdílné výklady Ústavy tomu nepomáhají,“ řekl České televizi místopředseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček z Babišova hnutí ANO.

Někdejší protikandidát Miloše Zemana v prezidentské volbě a jeho vytrvalý kritik, bývalý ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) pak zdůraznil, že považuje za samozřejmé, že hlava státu ústavě rozumí a pouze se pokouší zdržovat. „Ta věta musí být srozumitelná průměrně gramotnému a průměrně příčetnému člověku,“ míní bývalý člen Sobotkovy vlády.

Poslanec Marek Benda (ODS) předpokládá, že prezident se na Ústavní soud nakonec neobrátí a splní požadavek na odvolání Andreje Babiše. „Předpokládám, že se příští týden vrátí (z cesty do Číny) a odvolání provede, protože tuší, že jde hlavou proti zdi,“ řekl Benda v Hyde Parku ČT24.

Kompetenční žalobu soud sotva stihne, míní bývalý soudce

V případě, že by Babiš i po návratu prezidenta z Číny zůstával ve funkci navzdory tomu, že premiér navrhl jeho odvolání již 5. května, mohl by Ústavní soud řešit jiné věci. Jednak se hovoří o kompetenční žalobě, kterou by podal Bohuslav Sobotka, ovšem podle Stanislava Balíka by byl smysl takové stížnosti pochybný. Řízení by totiž trvalo příliš dlouho, než aby jakkoli ovlivnilo politickou situaci.

„Počítejme s tím, že bude jeden měsíc na vyjádření, pak se vyjádření pošle k replice. To jsme v červenci, někdo bude na prázdninách, pak bude druhý na prázdninách a pak už budou pomalu volby. Čili mně připadá, že je to model ‚jen počkej, já mám staršího bráchu a ten ti ukáže‘, než k vyřešení situace,“ popsal bývalý soudce Ústavního soudu.

Kromě kompetenčního sporu se však v posledních dnech skloňuje i ústavní žaloba na prezidenta pro hrubé porušování Ústavy. Například senátní klub ODS již dal najevo, že by ji podpořil, a podle Jiřího Dienstbiera podobně smýšlejí i sociálnědemokratičtí senátoři. Klub ČSSD podle něj má „velmi jednoznačné“ stanovisko, že by snaha udržet Andreje Babiše ve vládě i přes premiérův návrh na jeho odvolání byl porušením Ústavy.

Ani Dienstbier ani Marek Benda si však nemyslí, že již nyní by byl vhodný čas. Podat ústavní žalobu by podle nich bylo namístě až poté, kdy by prezident otálel několik týdnů.

  • Prezidenta republiky nelze v době, kdy je v úřadu, zadržet ani trestně stíhat. Senát však na něj podle ústavy, základního zákona České republiky, může podat ústavní žalobu za „hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku“, nebo za velezradu. Tou se míní specifický delikt, který může spáchat pouze prezident, na rozdíl od vlastizrady, jíž se může dopustit i běžný občan. Dle její přesné definice je velezrada jednání „směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“.
  • Aby byla ústavní žaloba Senátem přijata, musí se pro ni vyslovit tři pětiny senátorů, kteří jsou přítomní hlasování, přičemž v horní komoře jich zasedá celkem 81. S ústavní žalobou musí souhlasit i Poslanecká sněmovna. Ta ji musí podpořit taktéž třípětinovou většinou, ovšem všech poslanců, nikoliv pouze těch přítomných. Poslanců je dohromady 200, pro žalobu tudíž musí zvednout ruku minimálně 120 z nich. Navíc tak musí učinit nejpozději tři měsíce ode dne, kdy Senát o souhlas požádá, jinak se návrh považuje za odmítnutý.
  • V případě, že je žaloba popsaným způsobem schválena oběma komorami parlamentu, dostane ji na stůl Ústavní soud. Po přednostním projednání může rozhodnout, že je prezident žaloby zproštěn, v opačném případě ztratí svůj prezidentský úřad i možnost jej v budoucnu znovu nabýt. Krom toho také pozbyde nárok na prezidentský plat a další výhody, kterých se dostává prezidentům po skončení jejich mandátu.
  • Proti rozhodnutí Ústavního soudu je možná jistá forma „odvolání“. Řízení lze obnovit. Může o to požádat sám prezident, který byl funkce zbaven, po jeho smrti také jeho příbuzní. Podmínkou je, že se vyskytnou nové důkazy nebo že byl původní nález Ústavního soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby. Podstatné je, že i pokud by byl v novém řízení bývalý prezident žaloby zproštěn, ztraceného prezidentského úřadu už nenabude.
  • Ústavní žaloba na prezidenta republiky za velezradu již byla v minulosti jednou podána. Stalo se tak v únoru roku 2013, kdy dal Senát najevo nesouhlas s kroky prezidenta Václava Klause, především s vyhlášením amnestie 1. ledna téhož roku. Petici, která žalobu podpořila, podepsalo přes 70 tisíc lidí. Řízení však bylo bez věcného projednání zastaveno, neboť Klaus již v tu dobu nebyl ve funkci prezidenta republiky. Postupovalo se totiž podle odlišných pravidel, než jaká stanoví aktuální právní řád. Dnes by k projednání žaloby došlo i po skončení prezidentského mandátu.
  • Zdroje: Ústava České republiky, Wikipedie, ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS si zvolí nové vedení. Kupka a Ivan přednesli nominační projevy

Občanští demokraté v sobotu rozhodnou, kdo se ujme vedení strany po dvanácti letech, během nichž stál v čele ODS expremiér Petr Fiala. O pozici se na kongresu v pražském hotelu Clarion uchází s jedenácti krajskými nominacemi dosavadní místopředseda strany Martin Kupka. Proti němu stojí místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan, který na regionálních sněmech otevřenou podporu nezískal. Na úvod kongresu přednesl Fiala bilanční projev.
06:00Aktualizovánopřed 16 mminutami

Post předsedy Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib, který předloni v listopadu v čele strany nahradil dlouholetého šéfa Ivana Bartoše. Piráti pod jeho vedením posílili ve sněmovně, Hřib se také stal poslancem. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády.
06:00Aktualizovánopřed 22 mminutami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 30 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...