Praha - Severoatlantická aliance musí zůstat silná a schopná obrany, protože bezpečnostní hrozby, jako je terorismus, trvají i v době ekonomické krize, prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Zároveň uvítal dohodu opozice v Sýrii. Podle něj se zde aliance nechystá zasáhnout, cestou je prý politické řešení konfliktu. Shromáždění zástupci parlamentů členských zemí NATO hostí Praha už od pátku.
Rasmussen poukázal také na to, že jen dva členské státy aliance z Evropy dávají na obranu požadovaná dvě procenta HDP, ostatní mají výdaje na armádu výrazně nižší.
Zatímco se země budou zaměřovat na řešení krize, bezpečnostní rizika nepočkají, uvedl Rasmussen. „Naopak se mohou více zkomplikovat,“ řekl. „Potřebujeme udržet obranu silnou,“ dodal. Podle něj je třeba, aby členské státy prozatím udržely obranné výdaje alespoň na současné úrovni, a jakmile se jejich ekonomické situace zlepší, měly by je zvýšit.
Nečas: výdaje Česka na obranu klesat nebudou
Podle premiéra Petra Nečase, který na shromáždění rovněž vystoupil, přestavuje snižování výdajů na činnost armády palčivý problém. Zdůraznil, že nyní je hlavní a urgentní prioritou ČR stabilizace veřejných rozpočtů. Přesto podle něj česká vláda udělá vše pro to, aby škrty neměly vliv na závazky země v NATO. Česko požadavek aliance na obranné výdaje také nesplňuje. Po rozhovoru s Rasmussenem Nečas zdůraznil, že výdaje na obranu v českých rozpočtech nebudou v příštích letech klesat. Obranné výdaje pro příští rok, ale také ve výhledech na další dva rozpočtové roky, zůstanou ve stejné výši nad jedním procentem hrubého domácího produktu. „V žádném případě nechceme být aliančními černými pasažéry, chceme být aktivními přispěvateli,“ poznamenal Nečas.
Rasmussen se vyjádřil i k situaci v Sýrii. Zásah zde podle něj není na pořadu dne. „Nikdo nevolá po zásahu NATO v Sýrii, ani země v regionu, ani opozice. To nás vede k závěru, že cestou vpřed je politické řešení,“ uvedl Rasmussen. Generální tajemník také podotkl, že NATO udělá, „co bude třeba“ na ochranu Turecka. Pohraniční vojenské incidenty ze strany Sýrie vedly Turecko k posílení ostrahy hranice a také k požadavku, aby mu NATO poskytlo protiraketový systém Patriot k ostraze hranice.
Na závěr svého zasedání přijalo parlamentní shromáždění několik rezolucí. Jedno z usnesení se týkalo například právě syrské občanské války. Zástupci národních parlamentů odsoudili režim prezidenta Bašára Asada za brutální násilí vůči civilistům a kritizovali pokračující vyzbrojování režimu Íránem, Ruskem a dalšími. Vyjádřili také znepokojení nad možným zneužitím chemických zbraní. Parlamentní shromáždění rovněž naléhá na Radu bezpečnosti OSN, aby přijala jednotnou pozici týkající se syrské krize. Volá také po sankcích režimu, které by mohly napomoci míru.
Parlamentní shromáždění NATO má poradní charakter a jeho cílem je posilovat spolupráci a porozumění mezi členskými státy. Zasedání se účastní delegáti, kteří pracují ve čtyřech tematicky zaměřených výborech: ekonomickém, politickém, bezpečnostním a pro vědu.
Shromáždění se koná dvakrát do roka. Není součástí struktur Severoatlantické aliance, ale již od druhé poloviny šedesátých let minulého století pravidelně před poslance a senátory předstupuje generální tajemník NATO, který též písemně reaguje na jejich podněty.
