Zánětlivá onemocnění zažívacího traktu trápí v Česku přes 40 tisíc lidí a jejich počet dlouhodobě roste. Počet pacientů s Crohnovou chorobou se jen mezi lety 2005–2012 zvýšil o polovinu, s ulcerózní kolitidou pak vzrostl o čtvrtinu. Tyto nemoci jsou nevyléčitelné, ale při nasazení vhodné léčby mohou pacienti žít normálním způsobem. Pomoci jim má i nový registr, který od loňska shromažďuje data o pacientech.
Zánětlivá onemocnění střev postihují hlavně mladé. Pomoci má nový registr pacientů
Obě nemoci postihují zejména mladší pacienty (zdroj: ČT24)
V současnosti jsou v registru registrovány asi dva tisíce pacientů: „Registr pomůže jak pacientům, tak lékařům. Díky těmto klinickým databázím budeme časem schopni identifikovat tu skutečně nejúčinnější léčbu a zároveň podpoříme personalizovanou medicínu,“ uvedl předseda České gastroenterologické společnosti Milan Lukáš.
Ulcerózní kolitida zasahuje výhradně tlusté střevo, Crohnova nemoc může postihnout kteroukoli část trávicí trubice. Pokud se však nemoc zjistí včas, dá se předejít nevratnému poškození trávicího traktu.
Obě patří mezi zánětlivá onemocnění ne zcela jasného původu – jde o autoimunitní civilizační choroby. „Je taková představa, že se jedná o abnormální reakci imunitního systému střev na běžnou fyziologickou střevní flóru. Přičemž reaguje tak, že vyvolává zánět, který ničí vlastní tkáň,“ vysvětluje Milan Lukáš.
Mezi jejich projevy patří velké bolesti břicha a časté průjmy. Pokud člověk chodí příliš často na toaletu, hubne, má teplotu a bolesti břicha, tak by měl zvažovat vyšetření u lékaře.
Nemoc nejčastěji zasahuje mladé lidi do 35 let, nevyhýbá se ale ani kojencům a předškolákům. U nich bývá průběh často závažnější: zánět ve střevě má větší rozsah, a proto vyžaduje intenzivní a včasnou léčbu. U dětí bývá závažným projevem porucha růstu a celkové neprospívání.
Na moderní léčbu zatím dosáhne jen asi desetina pacientů, roční náklady totiž přesahují 300 tisíc korun. Podle Milana Lukáše je možností rozšíření cenově dostupnějších biosimilárních léků. Na klinice Iscare, kde Lukáš působí, užívá tyto léky asi 400 pacientů a náklady na léčbu klesly o více než polovinu. (Biosimilární léčiva jsou látky biologicky podobné originálnímu léčivu, u kterého vypršela patentová ochrana.)
Vedle účinné biologické léčby však důležitou roli hraje i doplňková léčba. Řada nemocných totiž trpí úzkostmi a depresemi, pomáhá jim psychoterapie. Důležitá je také vyvážená vysokokalorická strava bohatá na bílkoviny, případně obohacená o vitamíny, minerály a stopové prvky.
Veronika Hanzlíková začala mít potíže ve 20 letech věku, kdy jí lékaři diagnostikovali chronický zánět tlustého střeva. Léky sice zabíraly a onemocnění ustoupilo, jenže jen na dva roky. „Můj tehdejší přítel tragicky zahynul a v té chvíli nastalo kolečko psychických propadů. Na to zareagovalo zdraví a zánět se mi rozjel do celého tlustého střeva,“ popisuje Veronika.