Tuzemští zbrojaři by se pro příště mohli snadněji dostat k důležitým zbrojním zakázkám české armády. Počítá s tím strategie vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu pro následujících devět let, kterou na svém jednání schválila Sobotkova vláda. Malou spolupráci tuzemských zbrojovek a armády dlouhodobě kritizuje jak vojsko, tak samotné firmy.
O nutnosti provázat výzbroj českého vojska s produkcí tuzemských zbrojovek se v armádě mluví již několik let a na červnovém Žofínském fóru tento požadavek vznesl i náčelník generálního štábu Josef Bečvář. V promluvě o perspektivách tuzemské obrany upozornil na to, že závislost na zahraničních dodavatelích nejde ve prospěch české bezpečnosti ani obranyschopnosti.
„Jednou z hlavních hrozeb pro Armádu České republiky byla identifikována ztráta klíčových průmyslových kapacit s dopadem na zabezpečení podstatných bezpečnostních zájmů České republiky,“ varoval. „Opětovně se ukazuje, že je velmi zásadní, od koho pořizujeme vybavení pro naše vojáky a že závislost vždy představovala riziko pro ty, kdo nebyli ve výrobě zbraní soběstační.“
S armádními výhradami se ztotožnil i ministr obrany Martin Stropnický, který letos v říjnu uvedl: „Nebudeme váhat. To co bude konkurenceschopné kvalitou a cenou, a bude možné pořídit na domácím trhu, na domácím trhu pořídíme.“ Nyní obraně cestu ke splnění tohoto plánu otevírá vláda.
Zajistit republice soběstačnost
Sobotkův kabinet na svém posledním letošním jednání odsouhlasil Strategie vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu České republiky do roku 2025; dokument, který vládě předložil právě Stropnický a který má zajistit pro vojáky bezpečnost dodávek během krizí a maximalizovat soběstačnost České republiky.
Náměstek ministra obrany Tomáš Kuchta řekl, že strategie vznikla, aby mohlo ministerstvo obrany nakupovat některé produkty obranného průmyslu na základě zákonné výjimky, která se odvolává na strategickou bezpečnost země. Úřad podle ní může zakázku zadat konkrétní firmě bez výběrového řízení. Aby tak mohl učinit, musí podle Kuchty Evropské unii prokázat, že jde o dlouhodobou prioritu. A právě tyto priority budou stanoveny na základě schválené strategie.
Na základě dokumentu by měly být určeny oblasti, které jsou pro českou armádu nezbytné a které si ze strategických důvodů chce zajišťovat od českých firem. V případě krize by totiž zahraniční dodavatelé mohli upřednostnit jiného zákazníka. Mohlo by jít třeba o dodávky munice, nákladních automobilů nebo o zajištění stravování nebo servis techniky.
Strategický partner? Jen po splnění série podmínek
Podle Kuchty bude rozlišeno několik kategorií požadavků. První, jako třeba dodávka některých materiálů nebo zajištění servisu, mohou zajistit pouze státní podniky. V další kategorii pak bude ministerstvo spoléhat na český soukromý průmysl. Aby se výrobce stal strategickým partnerem, který může dostat od armády napřímo zakázku, bude muset splnit několik podmínek.
„Výrobce k nám musí být maximálně otevřený, musí nám říct, jak tvořil cenu, musíme vidět do nákladů, abychom ho nepřeplatili,“ řekl Kuchta. Podmínkou budou i informace o majitelích firmy, aby ministerstvo vědělo, kdo je vlastníkem. Chce tak předejít situacím, kdy by majitel dané firmy mohl mít zájem s Českou republikou během kritické situace nespolupracovat. Firmy za souhlas s těmito podmínkami budou mít možnost získat státní zakázku bez výběrového řízení a stát je bude podporovat i na zahraničních trzích.
Vláda už ministerstvu na začátku listopadu schválila zakázku na nákup malorážní munice od české firmy Sellier&Bellot za až 2,5 miliardy korun. Podobné dohody by mohly být uzavřeny třeba s kopřivnickou Tatrou, výrobci radarů nebo cvičných letadel. Podle Kuchty bude stanoveno „několik málo“ prioritních oborů, ve kterých jsou české firmy úspěšné.
V třetí kategorii budou zařazeny požadavky vojáků, jež domácí průmysl nedokáže zajistit, například nadzvukové letouny. V tomto případě chce úřad při jednání se zahraničním partnerem tlačit na co největší podíl českého průmyslu na zakázce. Další kategorií budou výrobky, které by české firmy dokázaly vyrobit po investicích do vývoje a výzkumu. Ministerstvo bude v takovém případě připraveno do projektu vložit vlastní peníze.
