Mohou na tábory i neočkované děti? Vláda se postavila proti

Senátoři chtěli zmírnit pravidla ohledně očkování tak, aby na dětské tábory nebo školy v přírodě mohly jezdit i neočkované děti. Proti se ale postavilo ministerstvo zdravotnictví, a vláda nakonec změnu nepodpořila. Tématu očkování se věnovala i pondělní Devadesátka, kde odpovídal Roman Chlíbek z České vakcinologické společnosti. V pondělí totiž zároveň odstartoval Vakcinační týden.

Ministerstvo školství navrhovalo k senátnímu návrhu neutrální stanovisko: „K jakýmkoli překážkám účasti dětí na zotavovacích akcích či školách v přírodě by mělo být přistupováno obezřetně a s důkladným rozmyslem tak, aby děti mohly naplňovat své právo na vzdělání.“ 

Resort zdravotnictví naopak varoval před negativním zásahem do kolektivní imunity. Někteří lidé totiž být očkování nemohou – a právě ty chrání očkování ostatních lidí okolo. Díky povinnému očkování je teď v Česku proti vybraným nemocem očkováno 95 až 98 procent populace. Pro kolektivní imunitu je důležité, aby podíl neklesl pod 80 procent.  

Chlíbek uvedl, že je rozdíl mezi situací, když jsou očkované a neočkované děti spolu ve škole, a situací, kdy by měly být společně na táborech či školách v přírodě. Tady by spolu trávily 24 hodin denně za stavu, kdy například odloučení od rodiny vede děti ke stresu a snižuje jejich slizniční imunitu. Riziko nákazy je pak vyšší než ve škole.  

„Stanovisko vlády považuji za velmi rozumné, protože přichází v situaci, kdy se v Evropě zásadně mění epidemiologické podmínky kvůli migraci. Jsme svědky toho, že v Evropě klesá proočkovanost – to jsou důvody pro to, abychom dobře fungující systém v Česku neměnili,“ uvedl hlavní hygienik Vladimír Valenta.

Ministři se postavili i proti navrhovanému snížení pokut pro mateřské školy za to, že by některá přijala neočkované dítě. Senát navrhoval její snížení na 30 tisíc korun, zatímco teď hrozí až půlmilionová sankce. 

  • Pro děti je v Česku povinné očkování tzv. hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B (způsobuje těžké infekce dýchacích cest). Dostávají ji kojenci od devíti týdnů věku. Standardní očkovací schéma zahrnuje tři dávky a jednu posilovací. Kombinovaná vakcína proti šesti chorobám se dostala do očkovacího kalendáře v roce 2007 a každý rok je s ní očkováno zhruba 400 tisíc dětí.
  • Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi, děti se jí očkují od 15. měsíce. Výjimku z povinnosti mají děti s prokázanou imunitou proti dané infekci nebo se stavem, který brání podání očkovací látky. Naopak povinnost očkování navíc, a to proti tuberkulóze, mají od 4. dne do 6. týdne po narození rizikové děti s indikací.

Na Česko je kvůli očkování pět žalob ve Štrasburku

Někteří rodiče s očkováním svých dětí nesouhlasí, pak ale nedostanou potvrzení od lékaře, aby mohlo dítě chodit do školky. Toto nařízení bude zkoumat Evropský soud pro lidská práva, na Česko už je podáno pět žalob právě kvůli vyloučení nebo nepřijetí neočkovaného dítěte.

Argumenty odpůrců očkování
Zdroj: ČT24

„Očkování může způsobit poškození imunity, následně může dojít k rozvoji různých autoimunitních onemocnění, ale bohužel často vídáme i poškození nervové soustavy,“ tvrdí lékařka a místopředsedkyně Společnosti pacientů s následky po očkování Magda Zálešáková.

Argumenty zastánců očkování
Zdroj: ČT24

Další lékaři však oponují, že očkování pomohlo vymýtit mnohé nebezpečné nemoci, jako dětskou obrnu. „Máme vakcíny, kde se samozřejmě ve výjimečných případech mohou objevit nějaké závažnější reakce, řádově jde ale o jeden případ na miliony podaných dávek,“ tvrdí dětská lékařka Hana Cabrnochová.

Vakcinolog Chlíbek: Odpůrci očkování zveřejňují nepotvrzená fakta

Podle vědeckého sekretáře vakcinologické společnosti Romana Chlíbka je u nás asi pět procent odpůrců očkování a nepřibývá jich: podle něj ale zveřejňují nepotvrzená fakta o škodlivosti vakcín, čímž přibývá váhajících rodičů.

Aktivisté v minulých dnech zveřejnili varování, že očkování způsobuje autismus. Argumentují studií na myších, která se zaměřila na to, jak virová infekce během těhotenství matky může poškodit mozek plodu. „Ve studii není ani slovo o očkování. Sami autoři studie odmítají jakoukoli interpretaci ve smyslu rizikovosti očkování,“ uvedl však Zdravotnický deník.

Chlíbek připomněl, že autor první studie o souvislosti autismu a očkování z počátku 90. let přišel kvůli manipulaci s fakty o lékařskou licenci – své tvrzení navíc dokládal pouze na 12 dětech. Žádná z dalších studií, v nichž bylo téměř 15 milionů dětí po celém světě, prý souvislost neprokázala.

Praktická lékařka Ludmila Eleková však v pořadu Devadesátka britskou studii hájila s tím, že byla o něčem jiném, než je jí připisováno. Podotkla také, že jeden z jejích autorů - který měl peníze na právníky - byl nedávno soudem plně očištěn. 

Jak jsou vakcíny prověřovány

Eleková dále řekla, že účinek vakcín se zkoumá teprve posledních 15 let. Podle ní je prokázáno, že očkování způsobuje alergie, autoimunitu a poškozuje nervový systém. Zmínila také záněty mozku.

Očkování přirovnala k ruské ruletě. Běžný lékař podle ní nemá nástroje, nebo jen omezené, aby mohl s dostatečně velkou jistotou předem říci, koho je lépe neočkovat. Uvedla také, že vakcíny mají jen omezené testování. Tomu Chlíbek oponoval, že vakcíny jsou naopak v porovnání s ostatními léčivými prostředky studovány mnohem více, delší období a ve větších objemech.  

Velký byznys a firma Avenier

Pojišťovny svým pacientům hradí několik povinných očkování. Jediné očkování, které je povinné pro dospělé, a je hrazeno pojišťovnou, je očkování proti tetanu. Pojišťovna také může hradit některé nepovinná očkování. Některé české pojišťovny nabízí různé příspěvky. V loňském roce přispěla Všeobecná zdravotní pojišťovna na očkování proti klíšťové encefalitidě 42 miliony korun. Na očkování proti chřipce VZP vyplatila necelé 4 miliony.

Distribuce vakcín je aktuálně podle Ivy Bezděkové, redaktorce Mladé fronty DNES velkým byznysem. Dnes zajišťuje tyto dodávky soukromá firma Avenier. „Do roku 2009 se ale o vakcíny a jejich dodávku staral stát. Lékaři vše nakupovali přes krajské stanice a stát měl čísla o proočkovanosti lidí v České republice,“ řekla ve vysílání ČT.

Ministerstvo zdravotnictví ale v pozdějších letech rozhodlo o tom, že budou lékaři nakupovat přes firmu Avenier. „Ministerstvo slibovalo, že se náklady sníží, ale opak byl pravdou. Tehdy se částky pohybovaly kolem 800 milionů ročně, dnes jsou kolem 1 miliardy,“ pokračovala Bezděková. Upozornila ale také na to, že medicína se vyvíjí a nelze opomenout i to, že náklady na očkování rostou. 

Chlíbek k tomu dodal, že tato situace svědčí právě o tom, že testování je časové a finančně náročné, takže jen pár společností je schopno to ufinancovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 12 mminutami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 2 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 3 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 3 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
07:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
11:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
15:32Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Řečníci při pietě u Hlávkovy koleje v Praze připomněli nutnost bránit demokracii

Význam veřejnoprávních médií a demonstrací na podporu České televizi a Českému rozhlasu vyzdvihli v úterý zástupci vysokých škol při pietním shromáždění k výročí 17. listopadu u Hlávkovy koleje v Praze. Akademici a studenti hovořili i o nutnosti bránit demokracii a svobodu kritického myšlení. Akce se tiše zúčastnili také předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura, ministr školství Robert Plaga (za ANO), předseda ODS Martin Kupka nebo místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN).
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.