K závěrečnému schvalování návrhu na zákaz kouření v restauracích, barech a dalších podobných zařízeních by se měli poslanci dostat ještě v březnu. Na téma „Boj proti kouření“ hovořila v Devadesátce ČT24 lékařka a předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Eva Králíková. Nejúčinnější prevenci kouření vidí ve vysoké ceně za cigarety, nekuřáckém prostředí, odděleném prodeji tabákových výrobků a v obalech zobrazujících následky jejich užívání.
Zastánci úplného zákazu kouření v restauracích a barech se odvolávají zejména na zdravotní hledisko, zvláště na ochranu nekuřáků a zaměstnanců v pohostinských zařízeních. Kritici především z řad opozice naopak mluví o militantním a nedomyšleném návrhu, který je odtržený od reality.
Ve druhém čtení navrhovaný zákaz kouření doznal některých změn - nebude se třeba vztahovat na elektronické cigarety. Úlevu pro takové kouření podal zpravodaj Jaroslav Krákora (ČSSD) na základě dohody s ministerstvem zdravotnictví. Elektronické cigarety by lidé mohli používat i na jiných místech, například na zastávkách hromadné dopravy. Z poslaneckých úprav protikuřáckého zákona ve druhém čtení vyplývá i možnost rozšířit výčet veřejných budov, v nichž by provozovatelé směli mít oddělené kuřárny.
Pozměňovacích návrhů je zhruba čtyřicet. Zahrnují např. výjimky pro kouření na letních zahrádkách, hudebních festivalech či v barech a kavárnách, kde se nekonzumují potraviny. Návrh se zabývá také výjimkou pro čajovny a obdobná místa, na nichž se kouří vodní dýmky.
Zdraví vs. lidská svoboda
Největší profit z kouření má tabákový průmysl, tvrdí Králíková. Vyvrátila také častý argument, v němž podle kritiků protikuřáckého zákona přijdou provozovatelé restaurací a barů o klientelu. Průzkumy v Česku i v zahraničí totiž naopak ukázaly, že si podniky díky obměně klientely ekonomicky polepšily - místo těch, kteří odešli, přišel dvojnásobek klientů. Někteří kuřáčtí „štamgasti“ navíc neodešli úplně, ale chodí kouřit ven.
Odpůrci protikuřáckého zákona (včetně majitelů dobrovolně nekuřáckých podniků) však často preferují řešení, v němž si majitel restauračního zařízení sám svobodně rozhodne, jaký podnik bude řídit. Na námitky, že obsluha má právo dýchat čerstvý vzduch, reagují možností, kdy zřídí kuřácké salonky bez obsluhy, a vytvoří tak zaměstnancům vhodné zdravotní podmínky.
Studenti se v restauracích učí kouřit, tvrdí studie
Krátce předtím, než se sněmovna sešla ke druhému čtení, poukázala studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) na to, že se studenti středních škol učí kouřit hlavně od vrstevníků. Nejsilněji pak ti, kteří častěji chodí do barů a restaurací a pijí tam alkohol. Vlivu vrstevníků podléhají chlapci, u dívek názor spolužáků nehraje podle studie roli. „Dospělí v zásadě kouřit nezačnou,“ podotýká docentka Králíková. Podle ní se tabákové koncerny snaží „ukořistit“ budoucího zákazníka ještě v mladistvém věku.
Mladí Češi patří podle evropské školní studie ESPAD spolu se svými vrstevníky z Dánska a Německa k rekordmanům v pití alkoholu a umisťují se na předních příčkách i v kouření cigaret. Podle studie institutu IDEA má výběr střední školy významný dopad nejen na znalosti, ale i na to, jestli student bude kouřit a pít alkohol, tedy na jeho budoucí zdraví a délku života.
„V této hře nejde ani tak o dospělou populaci, ale hlavně o mládež. Zejména jde o to, jak snadno se kouření mezi mladými lidmi rozšiřuje, kde se mládež obvykle schází a jak snadno si cigarety pořídí,“ uvádí studie. IDEA vycházela z výsledků studie ESPAD, která každé čtyři roky mapuje kouření, pití alkoholu a užívání drog u šestnáctiletých. Sama Králíková vidí řešení zejména ve vysokých cenách za cigarety, ve veřejném nekuřáckém prostředí, v odděleném prodeji tabákových výrobků a zobrazení následky jejich užívání na obalech.
