Česko svolá mimořádný summit Visegrádu. Chce řešit migrační krizi

Česká republika svolá na 15. únor mimořádný summit visegrádské skupiny. Hlavním tématem bude migrační krize. Na Twitteru to uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Předsedové vlád Česka, Slovenska, Polska a Maďarska budou na summitu pravděpodobně jednat o lepší ochraně Schengenu, případně o vytvoření záložní hraniční linie na úrovni Bulharska a Makedonie.

Řecko zatím ochranu (vnější schengenské hranice) nebylo schopno zajistit. Je otázka, zda Řecko na to už dávno nerezignovalo.
Bohuslav Sobotka
premiér

V4 se chce podle premiéra připravit na jednání Evropské rady, která kvůli migrační krizi zasedne o tři dny později. „Především ale chceme mluvit o našem aktivním příspěvku k řešení migrační krize,“ řekl Sobotka po jednání se svým slovenským protějškem Robertem Ficem.

„Je zřejmé, že Evropa bude muset osvědčit svou schopnost migrační krizi řešit. Dnes se nerozhoduje jen o budoucnosti Schengenu…, ale jde i o budoucnost celé Evropské unie,“ míní premiér. Dodal, že Česko i Slovensko mají zájem na zachování schengenského prostoru. A právě opatření k lepší ochraně vnější schengenské hranice má být tématem schůzky V4.

Musí existovat záložní plán. Především jsou to Makedonie a Bulharsko, které mohou sehrát klíčovou úlohu při ochraně schengenské hranice. Potom zůstane nepodstatné, zda Řecko bude, nebo nebude součástí Schengenu.
Robert Fico
předseda vítězného Smeru–SD

Sobotka už dříve řekl, že pokud do únorové Evropské rady nezafunguje dohoda o ochraně turecko-řecké hranice, mají země Visegrádu připravenou variantu, podle které posílí hranice Makedonie nebo Bulharska.

Řecko a Balkán se totiž po tragických osudech mnoha migrantů ve Středozemním moři staly hlavní trasou statisíců uprchlíků směřujících dál do Evropy. Řecko i Turecko tvrdí, že kvůli členitému pobřeží není možné nápor uprchlíků regulovat, podle Sobotky má ale minimálně Turecko stále rezervy.

Zatím poslední setkání šéfů vlád Visegrádu se v Praze uskutečnilo začátkem  prosince loňského roku. Ministerští předsedové se na něm shodli, že jakékoliv návrhy na vytvoření takzvaného mini-Schengenu jsou nepřijatelné. Vyslovili se i proti dalším přímým nebo skrytým snahám o omezení volného pohybu v rámci Evropské unie.