Kraj čeká na stát, stát čeká na kraj. A řidiči čekají na R52

Dálnice A5 se utěšeně rozrůstá. Je to rakouský tah z Vídně na české hranice, kam se má dostat již za tři roky. Jejím českým, resp. moravským, protějškem má být rychlostní silnice R52. Ta se ale nerozrůstá vůbec. Zatímco Jihomoravský kraj viní stát, že s klíčovou dopravní stavbou váhá, podle ministerstva dopravy se čeká na kraj a nové zásady územního rozvoje.

Přestože pražský tunel Blanka se podle všeho zbaví nálepky „věčné stavby“, možných uchazečů o takový titul zůstává mnoho. Na přední místa mezi nimi by se jistě zařadila rychlostní silnice R52, která má spojit Brno s česko-rakouskými hranicemi u Mikulova.

Nic se nemění na tom, že řidiči mohou využívat pouze zlomek z plánované trasy. Již rok přitom uplynul od jednání ministra dopravy, kterým tehdy ještě byl Antonín Prachař (ANO), s jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD), kteří hovořili o tom, že v dohledné době začne výstavba kapacitního obchvatu Mikulova, který by se výhledově měl stát součástí R52.

Nic se ale neděje. O tom, kdo především nic nedělá, se přou ministerstvo dopravy s Jihomoravským krajem. „Ministerstvo dopravy nevyvinulo za posledních šest měsíců žádnou významnou iniciativu týkající se dostavby dálničního spojení Brno–Vídeň,“ kritizoval hejtman Hašek úřad, v jehož čele nyní stojí Dan Ťok (za ANO).

Nahrávám video

Podle mluvčího ministerstva dopravy Tomáše Neřolda ale stát musí čekat, než kraj schválí zásady územního rozvoje. Původní plány, v nichž byla R52 zakotvená, zrušil v roce 2012 Nejvyšší správní soud a s nimi i ekologickou výjimku od ministerstva životního prostředí, kterou R52 dříve dostala. 

Silnice má totiž vést přes pálavskou chráněnou oblast a to se nelíbí ekologům. „Dokud je kraj nemá schválené, nemůže ministerstvo stavbu ani připravovat, ani stavět,“ podotkl mluvčí. Zásady územního rozvoje mají především stanovit, po které z možných tras R52 povede.

Rakouská dálnice na českou nepočká

Pro řidiče znamená cestování po staré silnici první třídy významné znepříjemnění dlouhé cesty – přes Mikulov se jezdí například z Brna do Chorvatska. „Člověk se zdržuje v kolonách. Na těchto cestách ne úplně ideální kategorie tráví více času, než by měl,“ poznamenal jeden z řidičů na silnici I/52. 

Jižní Moravě navíc hrozí scénář, před kterým již několik let varují jihočeští politici, kteří jsou kvůli nedokončené dálnici D3 v podobné situaci: zatímco v Česku zatím vše skončilo u vzájemného obviňování, v Rakousku se stavba navazujícího úseku rychle blíží k hranicím.

Bagry jsou 30 km od hranic

Bagry, které připravují prodloužení dálnice A5, jsou již u Wilfersdorfu asi 30 kilometrů od hranic. V roce 2018 by potom měla být rakouská autostráda zcela hotová a na subtilní českou silnici I/52 se po ní mohou valit mohutnější zástupy aut než kdy dříve.

Kraj ale slibuje, že v té době bude již míček zcela na straně ministerstva dopravy. Podle radního Antonína Tesaříka (KDU-ČSL) bude do listopadu hotový konečný návrh zásad územního rozvoje. Příští rok by již měly být schválené.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 10 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 11 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.