Na českých loukách se pase téměř čtvrt milionu ovcí a díky dotacím od státu jich každý rok přibývá. Zatímco stále více lidí si je pořizuje na spásání trávy a roste zájem o jehněčí maso, problém je s vlnou, která se právě v těchto měsících stříhá. Podle majitelů ovcí se totiž stává kvůli nízké výkupní ceně často odpadem.
Kam s vlnou? Řeší majitelé ovčích stád v Česku
Zatímco v 80. letech byla výkupní cena za jeden kilogram vlny 120 až 170 korun, teď je to 10 až 20 korun. Podle chovatelů za to může dovoz levnější vlny ze zahraničí.
Tato cena pokryje majitelům ovcí náklady na jejich ostříhání, protože to finančně vychází tak na 50 korun za ovci. A z takového ostříhání se získá mezi třemi až pěti kilogramy špinavé vlny. Té čisté je po následném vyprání pak přibližně polovina z původního množství.
Podstatná část vyprané vlny se využívá ve stavebním průmyslu jako izolace, třeba do dřevostaveb. Zbytek jde do textilek - na plnění do matrací.
3 minuty
Výkupní cena vlny je mnohem nižší než v minulosti
Asi jen z pěti procent se tvoří příze, ze které se pletou svetry a ponožky. Na to ale česká vlna není zrovna ideální, poněvadž je daleko hrubší než například australská. U protinožců totiž chovají speciální ovce s jemnou vlnou.
Otázku „kam s vlnou“ budou řešit chovatelé i dál. Na pastvinách totiž ovcí přibývá, a to ruku v ruce s rostoucími dotacemi. Loni dostal majitel na jednu ovci 350 korun, letos to už bude kolem pětistovky.
