Herman odvolán z čela ÚSTR, zastoupí ho Pavla Foglová

Praha - Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) podle předpokladů odvolala dosavadního ředitele Daniela Hermana. Herman svůj konec označil za politicky motivovaný krok, za kterým stojí zástupci ČSSD a KSČM. Stejně se vyjádřil i premiér Petr Nečas. Na pořad jednání rady byla zařazena také volba jeho nástupce v čele ústavu, do řádného výběrového řízení ÚSTR povede ředitelka Českého centra ve Varšavě a překladatelka Pavla Foglová.

„Dva členové rady jsou vysláni do rady Masarykovou demokratickou akademií a mají vazbu na jednoho poslance a na jednoho senátora ČSSD. Jsem přesvědčený, že je to politicky motivované některými jednotlivci ČSSD s komunisty v pozadí,“ reagoval Herman na své odvolání ve vysílání ČT. „Vlastnit klíče od archivu bezpečnostních složek je to, o co některým lidem jde.“

Odvolaný ředitel tak zopakoval výhrady některých kritiků, kteří Senát viní ze zpolitizování rady. Právě horní komora, kde drží většinu levice, o obsazení rady rozhoduje. Podle kritiků se radní prý snaží ÚSTR paralyzovat a odvolání Hermana je jen jedním z kroků. Někteří se dokonce obávají toho, že by změny v ÚSTR mohly vést k posunu v interpretaci totalitní minulosti, kterou má zákonem zřízený ústav nestranně zkoumat.

Představitelé rady v čele s předsedkyní Petruškou Šustrovou taková obvinění odmítají. „Já jsem se tlaku dokázala ubránit v totalitním režimu a nedovedu si představit politika, který by na mě vyvíjel tlak,“ podotkla někdejší disidentka Šustrová.

Šustrová s Hermanem si v činnosti ÚSTR protiřečí

Hermanovi rada vytýká především způsob, jakým instituci řídil. „Jsme přesvědčeni, že ústav nepracuje tak, jak by měl. Nikdy nebyla předložena rámcová koncepce, jakým způsobem a jakou metodikou ústav zkoumá nedávnou minulost, o jejímž studiu, o potřebě jejího studia, jsme přesvědčeni jako o nutném,“ zdůvodnila dnešní krok rady její předsedkyně. Fondy podle ní nebyly digitalizovány systematicky a badatelé k nim měli jen omezený přístup.

  • Předsedkyně rady Petruška Šustrová: Ústav není dobře řízen a navíc ředitel není ochoten spolupracovat s radou tak, jak by si představovala.
  • Místopředseda rady Lukáš Jelínek: U zpracovávání digitalizace archivů Státní bezpečnosti a u vědeckých výzkumných projektů není koncepce. Poslední kapkou, která u mě rozhodla pro to, abych hlasoval pro odvolání pana ředitele, byla kampaň politická, do které se bohužel pan ředitel také zapojil.

Kritika na Hermanovu hlavu je tak zcela v rozporu s tím, co uvedl sesazený ředitel: „Odevzdávám ústav v nejlepší kondici za celých pět let jeho existence.“ Zdůraznil, že za jeho působení v ÚSTR se digitalizovalo 30 milionů listů, což představuje 20 procent fondu, instituce vydávala dvacet publikací ročně a pořádala desítky konferencí a seminářů.

Petr Nečas: „S vážnými obavami sleduji, jak čtvrt století po sametové revoluci vrcholí snaha sjednocené levice KSČM a ČSSD, v tomto případě pod záštitou Jiřího Dienstbiera a Lubomíra Zaorálka, politicky diktovat, jak se smí či nesmí na veřejnosti mluvit o minulosti naší země.“

Jasno o novém vedení může být až za rok

Na místo Hermana rada vpodvečer zvolila Pavlu Foglovou. Ta se jednání rady osobně zúčastnila, s šéfkou Šustrovou ji váže spolupráce v Lidových novinách. Foglová bude ve funkci do doby, než z výběrového řízení vzejde nový ředitel. Jeho jméno by mělo být známo nejpozději 30. dubna příštího roku.

Osmačtyřicetiletá Pavla Foglová pochází z Ostravy, v Lidových novinách působila v letech 1995 až 1997 jako redaktorka. Překládá především z polštiny prózu, esejistiku a dramata. Publikovala vedle Lidových novin i ve Světové literatuře, Tvaru, Hostu, Literárních novinách.

Padesátiletý Daniel Herman pochází z Českých Budějovic, ÚSTR řídil od srpna 2010. Po revoluci působil v církevní sféře, mj. jako vedoucí sekretariátu pražského arcibiskupa a mluvčí České biskupské konference. V letech 2008-2010 byl šéfem kanceláře Jana Švejnara.

Nečas odvolání kritizuje, podle Sobotky je věcí rady

Kriticky se k dnešnímu kroku rady vyjádřil i předseda vlády Petr Nečas: „Odvolání ředitele ÚSTR Hermana potvrzuje úzkou spolupráci ČSSD a KSČM. Jde o splátku za spolupráci na krajské úrovni. ÚSTR se tím transformuje na ústav marxismu-leninismu.“ Více o Nečasově postoji čtěte zde.

„Já se panu premiérovi nepletu do toho, co soudí o spojení nebo nespojení různých politických stran,“ kontrovala Šustrová. „Je to premiér mojí země a já ho samozřejmě ctím, ale obecně bych dala přednost, kdyby se lidé věnovali tomu, čemu rozumějí,“ doplnila bez dalšího komentáře.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka zdůraznil, že odvolání šéfa ústavu je věcí jeho rady a že sociální demokracie se v tom nijak neangažovala. „V obecné rovině podporujeme odpolitizování ÚSTR a jeho transformaci na standardní vědeckou instituci zaměřenou na zkoumání nacistické a komunistické totality,“ sdělil a připomněl, že pravidla fungování ústavu včetně pravomocí a způsobu volby rady určila před lety ODS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 1 hhodinou

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 3 hhodinami

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 4 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 13 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.