Praha - Léčbě chronické bolesti nebo zdokonalování paměti se věnují vědci při svých veřejných přednáškách v rámci Evropského týdne mozku. Akci organizuje Akademie věd ČR a posluchači se mohou také dozvědět třeba o vzniku řeči či dědičných nervových nemocech, regeneraci mozku, spánku nebo třeba duševních poruchách. Za pozornost stojí i téma optogenetiky - ta by v budoucnu mohla lidem navracet zrak, stejně jako částečně číst a ovlivňovat myšlenky. Program přednášek najdete zde.
„Optogenetika je soubor moderních technologií, které dokáží manipulovat s funkcí mozku, a to velmi přesně,“ přiblížil pro ČT neurofyziolog Tomáš Hromádka. Dosavadní metody dokázaly působit na nervové buňky s přesností v čase, a nebo přesně v prostoru. Podle Tomáše Hromádky přichází s optogenetikou přesnost v zaměření na buňky, které chce vědec stimulovat, v záměru, jak je chce stimulovat – zda chce zvýšit nebo utlumit jejich aktivitu. „Zároveň si volíte, kdy to chcete udělat, a dokážete to s milisekundovou přesností,“ uvedl neurofyziolog a ještě doplnil, že tím lze mozku simulovat procesy při mluvení, poslouchání a přemýšlení.
Metoda budoucnosti?
„Optogenetika, což je termín mírně zavádějící, se oboru říká proto, že stejně jako genetici aktivují či deaktivují určité geny v DNA člověka, optogenetici aktivují či deaktivují neurony,“ upřesnil název oboru Tomáš Hromádka. Jde zatím pouze o experimentální metodu, kterou v tuto chvíli kvůli komplikovanosti nelze využít ve zdravotnictví. V budoucnu by ale mohla pozitivně působit při léčbě smyslových funkcí, jako třeba poškozeného zraku.
Badatelé z akademie věd v současnosti používají optogenetiku k pozorování toho, jak neurony fungují, tedy jakým způsobem v mozku zpřítomňují vnější svět. Soubor metod využívají k manipulaci s neurony třeba v mozku myší, a tak mohou monitorovat účel neuronových procesů.
„Už dnes probíhají na myších pokusy, při nichž si označíte neurony, které jsou právě aktivní, když se myš zrovna něco učí… Pokud na ně později posvítíte světlem, myš se chová, jako by to znovu prožívala. Máte vlastně schopnost té myši 'vrátit zážitek' zpátky,“ popisuje možnosti optogenetiky Hromádka. Podle něj jde o metodu starou pouze několik let.
- Tradici Týdne mozku založil v roce 1998 český neurovědec Josef Syka, který se zabývá výzkumem sluchu. O činnost centrálního „počítače“ lidského těla, který řídí chování a jednání člověka, má laická veřejnost každoročně velký zájem. Jen loni navštívilo přednášky podle pořadatelů téměř 1 500 posluchačů, především studentů středních škol.
