Praha – Správa státních hmotných rezerv (SSHR) v těchto dnech řeší krizi se zadluženou firmou Viktoriagruppe, z jejíchž skladů převáží zásoby nafty, jež měla pro správu původně ochraňovat. Nejde ale o jediný případ, kdy špatně nastavené smlouvy stojí stát peníze. Česká televize na příkladu skladování obilí upozorňuje, že na správě zásob se obohacuje Agrofert, jehož vlastníkem nadále zůstává ministr financí Andrej Babiš (ANO). O situaci se zajímali Reportéři ČT, informace zjišťovala Eva Mikulecká.
Smlouva na skladování obilí umožňuje firmě Navos, potažmo její mateřské společnosti Agrofert, vydělávat stamiliony obchodem se státním obilím. Navos může skladovat až 620 tisíc tun státního obilí, ale 40 % objemu může použít k vlastním obchodům. Základní povinností je zajistit, aby množství obilí nekleslo pod minimální objem. Když tedy v září 2013 Státní správa hmotných rezerv požádala Navos, aby znovu naskladnil 271 tisíc tun rotačních zásob, Navos to odmítl s tím, že požadavek není oprávněný vzhledem k smluvním ujednáním – pod minimální objem nešli.
Obchodovatelné rezervy
Pro skladovatele hmotných rezerv je výhodné, že se rezervy musí obměňovat, a z tohoto pohybu mají výnos. Od státu krom toho bere Navos obilniny za výrazně nižší ceny, než jsou na trhu. Od roku 2012 kupoval Navos pšenici za 3 100 korun za tunu, i když v posledních letech cena spíš roste a i dřív se tržní cena držela nejméně u tří a půl tisíce korun. „V minulých dvou třech letech došlo k významnému nárůstu, kolem šesti tisíc korun za tunu. Dnes jsme v situaci pod pěti tisíci korunami za tunu,“ konkretizoval agrární analytik Petr Havel.
Firma sice zásoby musí nakonec doplnit a nákup provádí za tržní ceny, ale může si vybrat dobu, kdy je cena nejvýhodnější. Smlouva neuvádí, v jaké lhůtě musí být rezervní sila kompletně naplněna. V zásadě tak není smysl rezerv naplněn, protože v případě nutnosti by nemuselo být k dispozici očekávané množství zdrojů.
Státní hmotné rezervy
Mezi komodity státních hmotných rezerv patří ropa, nafta, benzin, obilí, máslo, mražené maso, čočka, hliník, měď, zinek, letecký petrolej, kaučuk a mazut. Spadá sem i tamiflu, lék proti ptačí chřipce.
Smyslem úřadu je zajištění základních surovin a energie pro případy krize. Například zásoby ropy musí mít Česká republika na základě evropských nařízení nejméně na 90 dnů. Současný stav je připraven na 94 dnů. Rezervy u Viktoriagruppe pokrývají 2,5 dne.
Smlouva na skladování obilí byla s dceřinou společností Agrofertu Navos, a. s. uzavřena v roce 2005, tehdy byl předsedou představenstva Jaroslav Faltýnek, který je dnes místopředsedou hnutí ANO, ale zůstává v dozorčí radě podniku. „Jestli to bylo výhodné, nebo ne, to bych komentovat nechtěl,“ uvedl Faltýnek. Podle Andreje Babiše je smlouva standardní, navíc měl Agrofert kontrakt z minulosti, takže potíže v souvislosti s vládním angažmá nevidí. „Negativní zkušenosti jsou s pohonnými hmotami, ale co se týká Agrofertu, žádný problém tam nikdy nebyl. Někdo se snaží vytvořit nějaký problém,“ řekl Babiš.
Nový šéf slibuje novou éru
Správa státních hmotných rezerv má na starosti skladování komodit v odhadované hodnotě čtyřiceti miliard korun. Už od devadesátých let se ale v souvislosti s uzavíranými smlouvami často dostává do situace, při níž stát přichází o peníze. „Zejména to, jak se uzavírají dodatky k smlouvám, je něco, co dlouhá léta zůstává české veřejnosti skryto. A přitom jsou to kroky, na kterých stát prodělává miliardy korun,“ soudí agrární analytik Petr Havel. V únoru 2014 se k řízení Správy státních hmotných rezerv dostal Pavel Švagr, který se pokouší napravit chyby svých předchůdců. „Je tady celá řada kostlivců,“ říká Švagr, „rozličné smlouvy, které potřebují výrazně narovnat z pozice státu, a o to se určitě budeme snažit.“
Momentálně se Švagrův úřad pokouší zažehnat hrozící kalamitu ohledně nafty ve skladech Viktoriagruppe. S touto německou firmou se Správa státních hmotných rezerv dohodla před deseti lety. Není zjevné, kdo firmu Viktoriagruppe vlastní, ta navíc vytvořila výrazný dluh – na daních a poplatcích neodvedla bezmála tři čtvrtě miliardy korun. Zadlužení Viktoriagruppe je jedním z důvodů, proč teď SSHR přistoupila k razantnímu kroku a pustila se do odvozu nafty do skladů Čepra. Kvůli neplacení daní má Viktoriagruppe obstavené účty a hrozí, že by sklady s naftou mohly ztratit status celních skladů. Na spotřební dani by pak stát musel zaplatit další desítky milionů korun.
Česká pobočka německé firmy Viktoriagruppe dluží na daních zhruba 350 milionů korun – 150 milionů korun na dani z přidané hodnoty, 120 milionů na spotřební dani a přes 80 milionů SSHR jako vypořádání v rámci takzvaných rotačních zásob.
České rezervy v Německu
Současný problém se dotýká i čtyři roky starého rozhodnutí Správy státních hmotných rezerv. Díky němu mohla Viktoriagruppe skladovat českou rezervní naftu v německém Krailingu. „Uložit pohonné hmoty v zahraničí nemusí být pro nás výhodné. Zejména pokud jde o rychlost přístupu, o kontrolu a o transparentnost vlastníka úložiště,“ komentoval mluvčí BIS.
- "Vnímali jsme tam pozitivum, že ten sklad býval Bundeswehru. Neříkejte mi, že Němci jsou tak benevolentní a neopatrní, že to prodají komukoli," vyjádřil se tehdejší předseda Správy státních hmotných rezerv Ladislav Zabo.
V červenci 2014 zjistila správa absenci 730 tisíc litrů nafty, které Viktoriagruppe hned doplnila, ale při poslední kontrole narazila na to, že v zásobnících chybí 5,5 milionu litrů. „Sklad má kapacitu 130 milionů litrů, to znamená několik podzemních nádrží a to měření je poměrně obsáhlé a složité,“ řekl vedoucí odštěpného závodu Viktoriagruppe Lubomír Novotný. Protože firma vznesla námitky proti kontrolnímu protokolu, nemůže předseda úřadu rezerv Švagr potvrzovat přesný objem nafty, která má chybět.
- „Jsem přesvědčen, že úřad dělá vše, co je v jeho silách, aby ochránil zájem státu, to je v tuto chvíli prvořadá věc,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Získat stávající rezervy pohonných hmot z německého skladu ale může být problematické. „V tuto chvíli řešíme způsob dopravy do České republiky a zároveň jednáme s německými úřady, aby transport proběhl bez problémů,“ poznamenal Pavel Švagr. Německá strana s odvozem nesouhlasí a řešit situaci přijelo do Česka i představenstvo Viktoriagruppe.
Reportéři ČT je publicistický pořad, který mapuje aktuální politické i společenské kauzy. Vysílá se pravidelně každé pondělí od 21:30 na ČT1. Tým reportérů České televize v tomto týdnu přibližuje také příběh ženy trpící Parkinsonovou chorobou, kterou vlastní úsilí připravilo o průkaz ZTP, nebo spor o budoucnost havířovského nádraží.
