Praha – Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje zavedení tzv. zálohového výživného. Pomoci má rodičům-samoživitelům, kteří od svého partnera nedostávají soudem stanovené alimenty. Stát by neplatiče v tomto případě zastoupil a dlužné částky následně sám vymáhal.
Stát chce nahrazovat alimenty od rodičů-neplatičů
UDÁLOSTI: Marksová chce, aby chybějící alimenty platil stát (zdroj: ČT24)
„Považuji za skandální, že bychom zde měli mít skupinu dětí, které jsou bity na tom, že jeden z rodičů nehradí náklady na jejich život, a ony se nemůžou účastnit volnočasových aktivit nebo dokonce chodit na obědy,“ vysvětluje hlavní motivaci pro připravovanou normu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
K zálohovému výživnému se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, kde uvádí, že pro případy, kdy druhý rodič neplatí řádně výživné, „prosadí zákonnou úpravu řešící zálohované výživné poskytované státem za jasných podmínek“. A právě o těchto podmínkách momentálně úřad Michaely Marksové jedná; prosazuje, aby stát poslal rodině část dlužných alimentů, přičemž suma bude vycházet z průměrného výživného. To se pohybuje mezi 2 150 a 3 280 korunami měsíčně.
„Ideální stav by byl, kdybychom mohli pomoci každému dítěti v nouzi a nemuseli bychom na to mít žádné stropy. Bohužel, toto si státní rozpočet nemůže dovolit, a proto částka (od státu) bude muset být zastropována. Propočítáváme varianty a snažíme se, aby to pro děti bylo co nejvíce,“ dodává ministryně s tím, že dlužné výživné bude stát po neplatících rodičích vymáhat ve správním řízení.
Zákon dosud leží v dílně ministerstva, ještě tak ani neprošel meziresortním připomínkovým řízením. Kabinetu ho úřad musí předložit do konce roku a měl by začít platit od 1. ledna 2016. Náklady na zálohové výživné se odhadují na 932 milionů ročně.
Babiš: V této logice bychom museli řešit i neproplacené faktury
Ačkoli je finanční výpomoc rodičům-samoživitelům ve vládním prohlášení, norma může při projednávání na ministerském plénu narazit. Rezervovaně se k ní totiž staví správce státní kasy Andrej Babiš. „Toto stát řešit nemůže, to bychom museli řešit i nezaplacené faktury podnikatelům a potom se rozpočtově totálně zhroutíme,“ konstatuje.
Levicovo-pravicový štěp v otázce nahrazovaných alimentů potom vede i řadami opozice. Komunistická strana ústy svého předsedy Vojtěcha Filipa myšlenku sociální demokracie podporuje, občanští demokraté jsou proti – a šéf jejich poslaneckého kubu Zbyněk Stanjura varuje před vznikem pohledávek, „které bude stát neúspěšně vymáhat“.
GALERIE
Michaela Marksová a Bohuslav Sobotka autor: Kateřina Šulová, zdroj: ČTK
Na Slovensku peníze nevymáhá stát, ale rodič
Podle statistik rozvedly soudy v Česku vloni téměř 28 tisíc manželství. Oproti roku 2012 počet rozvedených mírně stoupl. Rozpad manželství se vloni dotkl více než čtyřiadvaceti tisíc nezletilých dětí. V současnosti žije v Česku přes 570 tisíc neúplných rodin a v loňském roce bylo vydáno téměř 46 tisíc rozhodnutí o stanovení výživného. Ministerstvo práce ale odhaduje, že v polovině případů ho nikdo neplatí.
Jedním z už fungujících opatření, jak vymáhat alimenty, je možnost zabavit neplatícímu rodiči řidičské oprávnění. Exekutoři dosud využili tohoto práva ve víc než dvou tisících dvou stech případech. Většinou pak dlužníci částky rychle uhradí.
Připravované zálohované nebo též náhradní výživné funguje i v některých okolních státech; na Slovensku ho zavedli v roce 2002 a počet rodičů, kteří zde dostávají pomoc od státu, roste - loni šlo na alimenty v přepočtu zhruba 260 milionů korun. Systém funguje tak, že stát vyplatí rodině příspěvek na dítě, po dlužníkovi ale alimenty vymáhá rodič. V případě úspěchu pak vrátí peníze státu.