V České republice vzniká navigace pro nevidomé

Čeští nevidomí budou mít už brzy k dispozici navigační systém, který jim pomůže lépe se orientovat v prostoru.

Už devět let se Zdeněk Míkovec a Jan Balata z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze zabývají vývojem unikátní navigační aplikace pro nevidomé Naviterier. Podívejte se na výsledek jejich práce:

Využívá precizně zpracovaných mapových podkladů projektu ROUTE4ALL. Nevidomý je tak informovaný například o tvarech rohů ulic nebo o sklonu a šířce chodníku. Aplikace bude ke stažení v létě 2017, ale již nyní ji lze na webu předobjednat. Zájemci, kteří se zaregistrují do konce dubna, budou mít Naviterier na půl roku zdarma.

Jak funguje navigace pro nevidomé?

Nová navigace Naviterier umožní lidem se zrakovým postižením bezpečný pohyb po městě. Její hlavní výhodou je, že jako jediná plánuje trasu po chodnících a popisuje ji podobně jako by to udělal člověk. Navigace bude dostupná ve dvou verzích – webová aplikace Naviterier Routeplanner a dále jako mobilní aplikace Naviterier Conversation.

Hlavní výhodou mobilní verze je možnost vytváření seznamů tras, optimalizace pro potřeby uživatele, nebo možnost kontroly polohy pomocí GPS. Do budoucna bude Naviterier napojen také na Navigační centrum SONS (Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky), s jejichž odborníky je vývoj Naviteriera průběžně konzultován.

Navigace pro nevidomé
Zdroj: ČVUT FEL

Zdeněk Míkovec, spoluautor projektu, o navigaci říká: „Nevidomí, kteří Naviterier testovali, byli z jeho fungování nadšeni, nicméně pro úspěšné pokrytí České republiky detailními mapami je nezbytná součinnost měst a krajů.“

Podrobnosti o navigaci Naviterier jsou k dispozici na stránce: http://naviterier.cz/

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...