Smrtnost nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem je na jihu Evropy mnohem vyšší než kdekoliv jinde na světě. Nejhůře postiženými zeměmi jsou Itálie a Španělsko. Vědci začínají popisovat příčiny: jednou z nejdůležitějších jsou zřejmě užší kontakty mezi generacemi.
Pandemie nemoci COVIDu-19 zasáhla v Itálii především seniory – a není to náhoda. V Evropě je zemí s nejstarším obyvatelstvem, přičemž v severní části žijí senioři nejčastěji.
Podle německého virologa Christiana Drostena se průměrný věk nakažených v Německu pohybuje kolem 48 let, v Itálii to na počátku epidemie bylo 81 let. V Itálii tvoří 23 procent populace lidé ve věku nad 65 let, což znamená, že téměř čtvrtina patří ke skupině, která je nemocí nejvíce zranitelná. Pro srovnání: ve Spojených státech je nad 65 let 16 procent obyvatel.
Rozdíly v míře úmrtnosti mezi Itálií, Jižní Koreou a ostatními zeměmi jsou sice částečně vysvětlitelné těmito fakty, ale podle některých studií hraje roli také větší sociální interakce mezi generacemi, zejména mezi prarodiči a vnoučaty.
V Itálii se senioři často starají o svá vnoučata a obecně mají intenzivnější kontakty se svými dětmi a jejich rodinami. V mnoha jiných zemích světa tomu tak není. Někteří vědci se pokusili tyto faktory porovnat se smrtností epidemie nového koronaviru.
Před několika dny byla zveřejněna předběžná studie publikovaná Jennifer Beam Dowdovou, epidemioložkou a demografkou z Oxfordské univerzity. Tato studie zkoumající italská specifika zatím neprošla recenzním řízením.
„Podle nejnovějších údajů, které má italský národní statistický institut k dispozici, se blízké vztahy mladých a starých v Itálii týkají více než poloviny populace v severních oblastech,“ píše se v ní. Tyto mezigenerační interakce, časté společné bydlení větší rodiny a vzorce dojíždění mohly v Itálii podle Dowdové pandemii významně urychlit.
Odlišný věk společně s včasnou diagnostikou a řešením mimořádných událostí pravděpodobně také vysvětlují nízký počet obětí v Jižní Koreji a Singapuru ve srovnání s Itálií.
Rodiče, kteří žijí se svými dětmi
Dva profesoři ekonomie z univerzity v Bonnu, Christian Bayer a Moritz Kuhn, dospěli ke stejnému závěru pokud jde o rodinné vztahy. Jejich hypotéza říká, že rozdíly v sociálních vazbách hrají klíčovou roli nejen při šíření epidemie, ale také co se týká její smrtnosti.
„Předpokládejme, že v zemi A se téměř všechny interakce odehrávají v jedné skupině lidí: to znamená, že lidé v produktivním věku se stýkají jen mezi sebou a senioři dělají totéž s vrstevníky. Ale v zemi B dochází k interakci mezi generacemi: mladí a staří žijí společně a společně interagují – například péčí o vnoučata. Může se to týkat i mladých pracujících lidí, kteří stále žijí se svými matkami, protože si nemohou dovolit žít sami,“ uvádějí.
Oba vědci v analýze ze 13. března využili data z projektu World Value Surveye a vypočítali pro každou zemi procento lidí ve věku 30 až 49 let, kteří žijí s rodiči.
Podíl ve Francii, Švýcarsku a Nizozemsku je méně než pětiprocentní, v Japonsku, Číně, Jižní Koreji a Itálii však přesahuje 20 procent. „Tato hodnota vyniká, když ji porovnáme se smrtností pro všechny státy s moderními ekonomikami s více než 100 případy (od 12. března),“ uvedli vědci. Itálie vyniká v obou grafech. „Zdá se tedy, že struktura sociálních interakcí je důležitá a že sociální distancování se musí týkat zejména seniorů “, dodávají.
K čemu je takový výzkum?
Vědci také vysvětlují, že účinek interakce mezi generacemi pravděpodobně v průběhu času zmizí, protože se virus šíří celou populací. Varují však země, kde dochází k častým kontaktům mezi dětmi, prarodiči a vnoučaty, aby co nejrychleji přijaly vhodná opatření – v Evropě se jedná zejména o Srbsko, Polsko, Bulharsko, Chorvatsko a Slovinsko.
Tyto údaje jsou důležité i pro další země, které mají velké procento stárnoucích obyvatel. Týká se to například velkých států, které mají netypicky rozloženou populaci – takovým příkladem je Florida, která ve Spojených státech funguje jako místo, kde senioři často tráví stáří. „Florida je jako super-Itálie,“ varoval pro magazín Wired demograf Andrew Noymer. „Na Floridě bude situace moc špatná,“ předpovídá.
