Pochod pro vědu byl maršem proti Trumpovi

Desetitisíce vědců a studentů se v sobotu v mnoha světových metropolích vydaly do ulic na protest proti rostoucím útokům na svobodu vědeckého bádání. Protest nazvaný Pochod za vědu, který se pořádal souběžně s Dnem Země, proběhl ve více než 600 městech po celém světě. Hlavní manifestace se uskutečnila ve Washingtonu.

V hlavním městě USA byly na transparentech demonstrantů k vidění humorné i vážné slogany. Devítiletý Sam Klimas ze Západní Virginie držel vlastnoručně vyrobený nápis „Věda mi zachránila život“. Chlapec měl rakovinu mozku a nyní je už vyléčen.

Vědci, kteří se pochodu zúčastnili, vyjadřovali obavu z politického a veřejného odmítání zavedených vědeckých poznatků týkajících se například klimatické změny nebo očkování. „Vědci považují za děsivou skutečnost, že důkazy jsou vytlačovány ideologickými tvrzeními,“ řekl bývalý fyzik a demokratický kongresman Rush Holt, který stojí v čele Americké asociace pro vědecký pokrok.

Proti Trumpovi

Terčem kritiky tisícovek demonstrantů ve Washingtonu i jinde ve světě bylo mimo jiné počínání nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a škrty, jimiž chce omezit výdaje na vědecké bádání a na ochranu životního prostředí.

Fotograf ledovců James Balog, který tvrdí, že viděl tát biliony tun ledu, washingtonskému davu řekl, že debata o vědě o klimatické změně tváří v tvář Trumpově administrativě a popíračům klimatické změny je „bitvou mezi objektivní skutečností a ideologickou fikcí“.

Trump ke Dni Země na Twitteru uvedl, že jeho vláda chce udržovat čistý vzduch a vodu a zachovávat lesy, jezera či chránit ohrožené druhy, ale nepůjde to udělat způsobem, který ohrozí „pracující rodiny“.

Do akce na obranu vědy se zapojily desítky nezávislých vědeckých společností. V Ženevě například účastníci demonstrace pochodovali pod hesly „Věda je svíce ve tmě“ a „Věda dává odpověď“. V Berlíně tisíce lidí pochodovaly od Humboldtovy univerzity k Braniborské bráně v centru města.

Den Země po celé Zemi

„Milujeme experty - ty s důkazy“, zněl jeden ze sloganů účastníků berlínského průvodu, k němuž se připojili například starosta metropole Michael Müller a rektoři berlínských univerzit. Na jednom z transparentů byl nápis „Vůči faktům neexistují alternativy“, který odkazoval na pojem „alternativní fakta“, který použila v jednom sporu s médii mluvčí Bílého domu Kellyanne Conwayová.

Berlínský průvod krátce zastavil u maďarské ambasády na protest proti novému maďarskému zákonu, který ohrožuje působení Středoevropské univerzity amerického miliardáře George Sorose v Budapešti.

Organizátoři demonstrací tvrdí, že jenom v Berlíně se sešlo 11 000 lidí a v celém Německu, kde se uskutečnilo přes 20 takových akcí, zhruba 37 000 lidí.

V Londýně se do akce zapojili lékaři, astronomové a biologové a protest podpořily i britské celebrity. Podle organizátorů jde o politickou demonstraci, i když se lidé nescházeli na základě stranické příslušnosti.

Christine McEnteeová, výkonná ředitelka Americké geofyzikální unie, se zapojila do protestu v rakouské metropoli Vídni. Agentuře AP řekla, že k útokům na vědu a její výsledky přispěly i výsledky voleb v USA a některých dalších zemích. Ohrožování vědecké svobody je patrné v Turecku i jiných evropských státech, varovala vědkyně.

Den pro Vědu v Česku: zatím v malém

Pět desítek lidí se v sobotu po poledni vypravilo na Pochod za vědu také centrem Prahy. Vadilo jim politizování vědeckých témat, jako je třeba globální oteplování. Pražský program, který doplnily přednášky a diskuse s vědci, byl součástí celosvětové akce March for Science.

„Více než 500 pochodů po celém světě chce upozornit na zpolitizování naprosto apolitických témat, jako jsou globální oteplování a genetická modifikace organismů, i na cenzurování výzkumů a výuky vědeckých teorií ve školách,“ uvedla spolupořadatelka pražského pochodu Claire Klingenbergová. Českou akci zorganizovali Ateisté ČR a Sisyfos - Český klub skeptiků.

Po pochodu, který se vypravil od sochy svatého Václava na Národní třídu, následovaly přednášky o konspiračních teoriích, rizicích alternativních metod či problémech vědeckých časopisů.

„Pochod pro vědu je prvním krokem celosvětového hnutí na obranu životně důležité role, kterou věda hraje v našich životech, bezpečí, ekonomikách či vládnutí,“ uvedli organizátoři na mezinárodním webu akce. Vědu označili za pilíř svobody a prosperity. Podle nich by politici měli dělat kroky založené na vědeckých poznatcích a vědci by se měli kvůli „alarmujícímu trendu diskreditování a omezování“ vědeckého bádání bránit. „Není tu žádná planeta B,“ uvedli na webu organizátoři v narážce na „plán B“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
16. 11. 2026‌‌

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.