Nová studie Oxfordské univerzity zjistila, že lidí, kteří budou čelit extrémním teplotám, bude do roku 2050 už 41 procent, pokud globální oteplení dosáhne dvou stupňů. A to je scénář, který klimatologové považují za stále pravděpodobnější.
Závěry studie, která vyšla v časopise Nature Sustainability, mají podle autorů pro lidstvo závažné důsledky. Výsledek ukazuje, že podíl obyvatel vystavených extrémním teplotám se podle prognóz téměř zdvojnásobí, pokud dojde k překročení globálních teplot o dva stupně, a to z 23 procent (1,54 miliardy lidí) v roce 2010 na 41 procent (3,79 miliardy) v roce 2050.
Studie předpovídá, že nejvíce postiženými populacemi co do počtu obyvatel budou Indie, Nigérie, Indonésie, Bangladéš, Pákistán a Filipíny. Nejvyšší nárůst nebezpečně vysokých teplot mají zaznamenat Středoafrická republika, Nigérie, Jižní Súdán, Laos a Brazílie.
Pro evropské země, jako je Česko, se nárůst počtu horkých dnů v roce pojí s jiným faktorem – do roku 2050 se počet seniorů ve věku nad 65 let zvýší na přibližně 3,1 milionu, tedy o asi 900 tisíc až milion více oproti dnešku. A právě tato skupina je na extrémní horka nejcitlivější a nejvíce se na ní projevují zdravotní dopady těchto stále častějších a intenzivnějších epizod horka.
To, že budoucí stárnutí české populace představuje riziko pro tuzemský zdravotnický systém i z hlediska dopadů extrémně vysokých teplot, ukazují aktuální výsledky vědců z České zemědělské univerzity prezentované v rámci mezinárodního projektu CROSSEU. „Podle našich výsledků můžeme na konci tohoto století očekávat mezi patnácti sty až dvěma tisíci ročními úmrtími souvisejícími se stresem z horka oproti současným třem stům úmrtím ročně. Přibližně polovina těchto úmrtí bude způsobena stárnutím populace. Stárnoucí populace navíc způsobí, že počet úmrtí souvisejících se zimním počasím nebude v budoucnu klesat, přestože zimy budou mírnější,“ popsal pro ČT24 Aleš Urban z Fakulty životního prostředí ČZU.
Varovný signál
Většina dopadů oteplení se má projevit už brzy poté, co svět překročí cíl 1,5 stupně Celsia stanovený Pařížskou dohodou.
„Abychom dosáhli globálního cíle nulových emisí uhlíku do roku 2050, musíme dekarbonizovat stavební sektor a zároveň vyvinout účinnější a odolnější adaptační strategie,“ říká oxfordský inženýr Jesus Lizana, který je hlavním autor studie. „Naše data ukazují, že mnoho domácností bude možná v příštích pěti letech potřebovat instalovat klimatizaci.“
„V kontextu stárnutí české populace budou tyto odolné adaptační strategie potřeba zejména ve zdravotnických zařízeních, domech seniorů a dalších pečovatelských službách, které se starají o seniory a zranitelné skupiny obyvatel,“ dodává Urban.
„Naše zjištění by měla být varovným signálem,“ dodává Radhika Khoslová, která vede program Oxford Martin Future of Cooling zabývající se adaptací na změny klimatu. „Překročení hranice 1,5 stupně oteplení bude mít bezprecedentní dopad na všechno, od vzdělávání a zdraví po migraci a zemědělství. Udržitelný rozvoj s nulovými emisemi zůstává jedinou ověřenou cestou, jak zvrátit tento trend. Je nezbytné, aby politici znovu převzali zodpovědnost a iniciativu.“
Nárůst extrémních teplot povede k významnému zvýšení poptávky po energii pro chladicí systémy a tudíž i dalším emisím, zatímco poptávka po vytápění v zemích, jako jsou Kanada a Švýcarsko, má poklesnout, což by mohlo tento trend částečně kompenzovat.
