Nová Altamira? Ve Španělsku objevili jeskyni plnou pravěkých maleb

Asi 50 rytin, které vznikly před 14 000 lety, bylo nalezeno v jeskyni v severošpanělském přímořském letovisku Lekeitio. Obrazy znázorňují koně, bizony, kozy a nezvykle také dva lvy.

Jeskyně s rytinami se nachází pod jednou z budov v centru vesnice Lekeitia v Baskicku. „Do jeskyně Armintxe je velmi složitý přístup, protože je umístěna pod obytnou budovou,“ prohlásil podle serveru BBC místní představitel Andoni Iturbe.

Nezvyklá je na rytinách také jejich velikost. Některá vyobrazení totiž svými rozměry značně přesahují doposud nalezené obrazy. Jeden z koní je přibližně 150 centimetrů dlouhý:

Podle serveru BBC se o jeskynním umění z obce Lekeitia hovoří jako o „nejpůsobivějších“ rytinách, jaké kdy byly nalezeny na Pyrenejském poloostrově. Unikátní je pro tuto španělskou oblast vyobrazení lvů.

Učebnice pravěkého umění

Místní obyvatelé prý o jeskyni věděli, ale nikdo se neodvážil 50 metrů do jejího nitra, kde byly rytiny objeveny. Mezi obrazy je asi 30 zvířat, dále pak různé tvary jako půlkruhy, přičemž některé z nich jsou údajně „totožné“ s těmi nalezenými ve francouzských Pyrenejích.

Podobné rysy podle paleontologů naznačují, že mohly existovat kontakty mezi skupinami lovců a sběračů v obou oblastech.

Mapa jeskyně Armintxe
Zdroj: Wikimedia Commons

Kvůli nepřístupnosti a snaze zachovat rytiny nebude jeskyně otevřena veřejnosti, ale úřady využijí moderní technologie, aby lidem nové nálezy ukázaly.

V květnu byly u nedalekého města Berriatúa rovněž objeveny jeskynní rytiny a malby staré asi 14 000 let. Zhruba 70 zvířecích postav bylo odhaleno v jeskyni Atxurra asi 300 metrů pod zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 6 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 8 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 10 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...