Lidstvo má stále šanci. Udržet nárůst teplot pod 1,5 stupně je realistické, říká nová zpráva

Rekordní nárůst technologií čisté energie, včetně solárních panelů a elektromobilů, znamená, že je stále možné omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia. Svět ale do začátku příštího desetiletí bude muset zvýšit investice do přechodu na čistší energii na téměř 4,5 bilionu dolarů (103,5 bilionu korun) ročně z 1,8 bilionu dolarů očekávaných v letošním roce. Ve své zprávě to v úterý uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Teploty letos dosáhly rekordních hodnot a celosvětové průměry jsou přibližně o 1,1 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předindustriálním průměrem. Pařížská dohoda v roce 2015 stanovila jako cíl udržet nárůst globální teploty pod dvěma stupni Celsia a zároveň usilovat o jeho omezení na 1,5 stupně, aby se zabránilo nejzávažnějším důsledkům, jako jsou sucho, záplavy a zvýšený výskyt požárů.

Cesta k čisté nule je na dobré cestě

IEA ve své aktualizaci plánu k dosažení takzvané čisté nuly (Net Zero Roadmap) uvedla, že nárůst kapacity solární energie a prodeje elektromobilů od roku 2021 je v souladu s cíli. Stejně jako infrastrukturní plány v obou oblastech. Je však potřeba vynaložit ještě větší úsilí, neboť do roku 2030 je nutné ztrojnásobit globální kapacitu obnovitelných zdrojů, zdvojnásobit energeticky účinnou infrastrukturu a zvýšit prodej tepelných čerpadel a využití elektromobilů.

Plán Net Zero Roadmap navrhuje scénáře pro dosažení takzvané čisté nuly do poloviny století.

IEA vyzvala i ke snížení emisí metanu do roku 2030 v energetickém sektoru o 75 procent. To by podle odhadů stálo 75 miliard dolarů, tedy jen dvě procenta čistého zisku, který v roce 2022 vykázal ropný a plynárenský průmysl.

Různé země mohou mít různé cesty

Cesta k čisté nule bude také vyžadovat spravedlivý přechod, který zohlední podmínky v jednotlivých zemích, upozornila IEA. Bude vyžadovat, aby vyspělé země dosáhly čisté nuly dříve než rozvojové. Politici, kteří mají na paměti krizi životních nákladů a usilují o znovuzvolení, navzdory letošnímu extrémnímu počasí ustupují od klimatických závazků.

„Vlády musejí vzhledem k rozsahu dané výzvy oddělit klima od geopolitiky,“ dodal ředitel IEA Fatih Birol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
před 7 hhodinami

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
před 8 hhodinami

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
před 19 hhodinami

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
včera v 07:06

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...