Lidstvo má stále šanci. Udržet nárůst teplot pod 1,5 stupně je realistické, říká nová zpráva

Rekordní nárůst technologií čisté energie, včetně solárních panelů a elektromobilů, znamená, že je stále možné omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia. Svět ale do začátku příštího desetiletí bude muset zvýšit investice do přechodu na čistší energii na téměř 4,5 bilionu dolarů (103,5 bilionu korun) ročně z 1,8 bilionu dolarů očekávaných v letošním roce. Ve své zprávě to v úterý uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Teploty letos dosáhly rekordních hodnot a celosvětové průměry jsou přibližně o 1,1 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předindustriálním průměrem. Pařížská dohoda v roce 2015 stanovila jako cíl udržet nárůst globální teploty pod dvěma stupni Celsia a zároveň usilovat o jeho omezení na 1,5 stupně, aby se zabránilo nejzávažnějším důsledkům, jako jsou sucho, záplavy a zvýšený výskyt požárů.

Cesta k čisté nule je na dobré cestě

IEA ve své aktualizaci plánu k dosažení takzvané čisté nuly (Net Zero Roadmap) uvedla, že nárůst kapacity solární energie a prodeje elektromobilů od roku 2021 je v souladu s cíli. Stejně jako infrastrukturní plány v obou oblastech. Je však potřeba vynaložit ještě větší úsilí, neboť do roku 2030 je nutné ztrojnásobit globální kapacitu obnovitelných zdrojů, zdvojnásobit energeticky účinnou infrastrukturu a zvýšit prodej tepelných čerpadel a využití elektromobilů.

Plán Net Zero Roadmap navrhuje scénáře pro dosažení takzvané čisté nuly do poloviny století.

IEA vyzvala i ke snížení emisí metanu do roku 2030 v energetickém sektoru o 75 procent. To by podle odhadů stálo 75 miliard dolarů, tedy jen dvě procenta čistého zisku, který v roce 2022 vykázal ropný a plynárenský průmysl.

Různé země mohou mít různé cesty

Cesta k čisté nule bude také vyžadovat spravedlivý přechod, který zohlední podmínky v jednotlivých zemích, upozornila IEA. Bude vyžadovat, aby vyspělé země dosáhly čisté nuly dříve než rozvojové. Politici, kteří mají na paměti krizi životních nákladů a usilují o znovuzvolení, navzdory letošnímu extrémnímu počasí ustupují od klimatických závazků.

„Vlády musejí vzhledem k rozsahu dané výzvy oddělit klima od geopolitiky,“ dodal ředitel IEA Fatih Birol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.