Řada expertů na klimatickou změnu se obává, že by se led na Antarktidě mohl v blízké budoucnosti rozpustit. To by znamenalo zvýšení hladiny o desítky metrů. Nová studie tyto obavy vyvrací.
Nová studie amerických vědců mírní obavy z důsledků klimatické změny na Antarktidu. Podle jejích výsledků zůstane východní část ledovce stabilní i v případě, kdy by se západoantarktický ledovec rozpustil.
Jednou z největších obav klimatologů je, že by mohlo dojít k rozpuštění ledu na Antarktidě, zejména v části, která se nazývá Východoantarktický ledový příkrov. Antarktický ledový příkrov je největší samostatná masa ledu na Zemi – pokrývá plochu o velikosti téměř 14 milionů km² a obsahuje 30 milionů km³ ledu.
V ledových příkrovech je zadržováno okolo 90 % sladké vody z celého zemského povrchu. Pokud by roztály, mořská hladina by podle aktuálních odhadů stoupla o 58 metrů. Východoantarktický ledový příkrov je přitom asi desetkrát větší než Západoantarktický ledový příkrov.
Důležitá část ledovce je stabilní
Experti z Indiana Purdue University popsali, jaký je stav jádra ledovce. Podle jejich výsledků je dostatečně stabilní, aby nezkolaboval i v případě, kdy by se západní ledový příkrov rozpustil. Pokud se autoři nemýlí, jde o zjištění značné důležitosti – podle řady predikcí totiž může Západoantarktický ledovcový příkrov kvůli globální změně klimatu zkolabovat velmi brzy.
Vedoucí výzkumu byla geoložka Kathy Lichtová. Stav ledovce ověřovala se svým týmem přímo na místě. Dříve si vědci mysleli, že východní ledovec je stabilnější a změnami klimatu méně ohrožený, protože leží na rozdíl od toho západního na pevnině. Ale nejnovější výzkumy ukazují, že jeho značně rozsáhlá část leží i nad vodou, která může ledovec při změně teploty rychleji destabilizovat.
Vědci na místě porovnávali, jak se ledovec mění a jak citlivý je na klimatickou změnu. „Existují modely, které předvídají, že se vnitřní část Východoantarktického ledového příkrovu příliš nezmění ani v případě, že by se západní ledovec zcela rozpustil,“ uvedla vědkyně ve zprávě. Podle těchto modelů by jádro ledovce mělo zůstat stabilní i v případě, kdy by se jeho okraje začaly rozpadat. „Ukázalo se, že naše data právě tyto modely podporují,“ vysvětluje Lichtová. „Je skvělé vidět takové údaje.“
Celá práce vyšla v srpnovém vydání odborného časopisu Geology.
