Česká egytologie oficiálně existuje šedesát let, její kořeny ale sahají mnohem dál. Za dobu své existence přispěla k poznání minulosti lidstva mnohem větším množstvím objevů, než by se podle velikosti naší republiky dalo čekat.
České egyptologii se podařilo dosáhnout řady jedinečných objevů díky práci odborníků z Českého (dříve Československého) egyptologického ústavu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. K nejznámějším objevům ústavu, od jehož založení uplynulo 1. října šedesát let, patří odkrytí nekropole v Abúsíru, objev šachtového hrobu „správce paláců a kněze předčitatele“ Iufaa či odhalení hrobky kněze Inpunefera.
Českoslovenští vědci se už v 60. letech podíleli na záchranné akci UNESCO v Núbii v souvislosti se stavbou obří přehrady v Asuánu. Vody Nilu měly totiž pohltit velké množství unikátních památek. Československá vláda tehdy rozhodla, že místo přímé finanční pomoci vyšle odborníky.
Stavba egyptské přehrady pomohla české vědě
Právě stavba Asuánské přehrady byla impulzem k založení ústavu. Zasloužili se o to především přední egyptologové Zbyněk Žába a František Lexa, který se stal prvním vedoucím ústavu. Dva roky po založení vyslal ústav do Egypta první expedici.
- Kořeny české egyptologie však sahají daleko před založení egyptologického ústavu. Již na konci 19. století Jan Kminek-Szedlo přednášel egyptologii na Boloňské univerzitě a byl kurátorem egyptské sbírky místního muzea. Skutečné počátky vědeckého zájmu o Egypt v českých zemích jsou pak spjaty se jménem Františka Lexy, mimo jiné autora dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Lexa se už v roce 1919 stal soukromým docentem egyptologie na Univerzitě Karlově, o šest let později byl jeho zásluhou založen egyptologický seminář. K dalším významným postavám české egyptologie patřil Jaroslav Černý, který v roce 1946 odešel do Velké Británie a působil na univerzitách v Londýně a Oxfordu.
V roce 1960, kdy po smrti Lexy převzal vedení ústavu Žába, získal ústav koncesi pro výzkum na pyramidových polích v Abúsíru u egyptské metropole. Českoslovenští vědci tam zakrátko objevili velkou hrobku Ptahšepsese, vezíra 5. dynastie, která je zatím největší známou nekrálovskou hrobkou ze Staré říše. K dalším úspěchům ze 70. let lze řadit například objevení papyrového archivu Raneferefova zádušního chrámu, odkrytí a prozkoumání pyramidového komplexu královny Chentkaus a dvacítky dalších hrobek méně významných členů královských rodin.
V roce 1976 získali českoslovenští egyptologové od egyptských úřadů novou archeologickou koncesi na právo výkopů v jižní části Abúsíru. Tato koncese zahrnuje poměrně velké území o rozloze asi dvou kilometrů čtverečních.
Egyptologický ústav se soustředil na tři skupiny památek. Profilovým projektem je archeologický výzkum staveb na královském pyramidovém pohřebišti většinou z doby před 2500 let před Kristem. Druhým okruhem je rozkrytí pohřebišť s hrobkami velmožů, členů královských rodin, kněží a třetí oblast zahrnuje zkoumání šachtových hrobů vysokých královských úředníků.
Zlatý věk české egyptologie
Další unikátní nálezy uskutečnili čeští egyptologové v druhé polovině 90. let. V listopadu 1995 objevili hrobku soudce Kara a k ní přilehlý rodinný hřbitov (z doby asi 2200 před Kristem), jejíž význam tkví v poměrně dobrém zachování reliéfní výzdoby hrobek. V březnu 1996 pak našli 23 metrů pod zemí nedotčenou hrobku faraonova majordoma starou asi 2500 let. Podobně unikátní nález se naposledy podařil koncem 30. let. V únoru 1998 otevřeli čeští egyptologové šachtovou hrobku vysokého kněze a správce faraonova paláce Iufaa. Šlo o zcela unikátní nález, neboť nevykradenou hrobku se podařilo nalézt naposledy v roce 1941.
V roce 2007 čeští archeologové objevili neporušenou pohřební komoru kněze Neferinpua z doby před čtyřmi a půl tisíci lety a hrobku kněze Inpunefera z období takzvané Staré říše. Před šesti lety objevili v Abúsíru hrobku princezny Šeretnebtej (Šert Nepti) z období 2500 až 2350 let př. n. l. Vedoucí české mise v Abúsíru, Miroslav Bárta, který je od roku 2013 vedoucím ústavu, zdůraznil, že jde o výjimečný nález, který otevírá zcela novou kapitolu zdejších nekropolí.
Objev unikátní hrobky jednoho z královských lékařů jménem Šepseskafanch v roce 2013 se stal jedním z deseti nejvýznamnějších archeologických objevů roku, jejichž žebříček sestavil časopis Heritage Daily. V témže roce egyptologové objevili také hrobku velmože Kakaibaefa z 5. dynastie. V roce 2015 našli hrobku dosud neznámé královny Chentkaus III., manželky faraona Raneferefa. O rok později Češi oznámili, že našli v Egyptě unikátní 18 metrů dlouhý dřevěný člun starý čtyři a půl tisíce let.
Současné objevy
Díky svému dlouholetému vedoucímu Miroslavu Vernerovi (ve funkci 1975 až 2000) získal Český egyptologický ústav v roce 2000 další koncesi, a to na výzkumy v okolí oázy Baharíja. Mapování oblasti začalo o tři roky později a čeští egyptologové se soustředili na osídlení ze Staré říše a na křesťanskou osadu ze čtvrtého a pátého století.
V roce 2007 se českým vědcům, v jejichž vedení se po Vernerovi vystřídali Břetislav Vachala, Ladislav Bareš a Miroslav Bárta, podařilo odkrýt nedaleko Baharíji dosud neznámé doklady o osídlení z poloviny třetího tisíciletí před Kristem. V Západní poušti čeští vědci již dříve objevili římské vily a dílny.
