Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace dostal popularizátor vědy Jaroslav Petr

Premiér Andrej Babiš udělil Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) za popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací profesoru Jaroslavu Petrovi. Laureátem se stal za biologické a zemědělské vědy. Reprodukční bilogii a genetiku včetně otázky klonování přibližuje veřejnosti od počátku devadesátých let.

„Radu vnímám nejen jako vrcholný orgán české vědy. Jsou tam významné osobnosti, odborníci a lidé, kteří pro mne po lidské stránce mnoho znamenají. Neobyčejně si ocenění vážím,“ řekl Petr. „Zároveň jsem ale v rozpacích, protože dostávám prestižní ocenění za něco, v čem jsem skutečně amatér. Velmi rád popularizuji vědu, ale kdyby mi v tom spousta dalších lidí nepomáhala, nikdy bych to takhle dělat nemohl.“

Popularizátoři jsou podle něj posedlí vyprávěním příběhů. „Možná nemáme bujnou fantazii na to, abychom si příběhy vymýšleli, takže nemůžeme psát román či filmový scénář. Uvědomujeme si ale, že věda píše úžasné příběhy a nám popularizátorům je dává hotové,“ řekl. 

„Pokud chceme vnímání vědy posílit u veřejnosti, je třeba, abychom o ní dokázali srozumitelně, nadšeně, ale také jednoduše komunikovat i mimo odbornou obec. Často se v zaujetí pro věc soustředíme jen na hodnocení výsledků, tvorbu dostatečné finanční podpory výzkumu či jeho inovativního uplatnění v praxi. Propagace vědy zůstává často opomíjena. Cena je důkazem, že chceme i na národní úrovni propagátory ohodnotit a docenit,“ řekl premiér Babiš, který je zároveň předsedou RVVI.

Příspěvky v tisku, kniha o nemoci šílených krav

Petr vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze, nynější Českou zemědělskou univerzitu. Zabývá se biotechnologiemi a reprodukcí hospodářských zvířat ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi.

„Pan profesor letos oslavil kulaté narozeniny, podobně jako republika. Ne sice tolik, ale dovršil šedesát let. Celý život pracuje jako reprodukční biolog a genetik. Reprodukční biologie je zajímavý obor, který spojuje mnoho dalších oborů. Stýká se tam molekulární biologie, fyziologie, patofyziologie, genetika a další,“ řekl první místopředseda RVVI Petr Dvořák. Petr také přednáší na několika univerzitách.

Propagaci a popularizaci vědy se věnuje či věnoval v Českém rozhlasu, Lidových novinách, Respektu, Medical Tribune nebo ve Vesmíru, ve kterém podle Dvořáka publikoval 142 článků.

Je autorem či spoluautorem publikací „Nemoc šílených krav hrozí?!“, „Geneticky modifikované organismy v zemědělství“, „Klonování. Hrozba, nebo naděje?“ nebo „Aktuální otázky biodiverzity v kontextu udržitelného rozvoje“. V současnosti podle RVVI dokončuje knihu o smyslovém vnímání v živočišné říši, jejíž pracovní název je Desatero smyslů.

Cena předsedy RVVI se uděluje jednou ročně. Určena je podle Babiše významným vědeckým pracovníkům, ale také novinářům, učitelům, podnikatelům či cestovatelům. S cenou je spojena odměna 350 000 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 11 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 13 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 13 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 18 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.