Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) upozornil, že přítomnost NATO v Egejském moři dosud nevedla ke snížení počtu běženců, kteří připlouvají na řecké ostrovy. Alianční lodě sice do východního Středomoří zamířily už 11. února, dohodu o jejich přítomnosti v teritoriálních vodách Řecka a Turecka se ale povedlo uzavřít až minulý týden, a mise tak plně běží teprve od pondělka.
NATO poslalo svou flotilu do východního Středomoří v polovině února s cílem hlídkovat a shromažďovat informace o pašerácích. „Účelem nasazení NATO není zastavit či vracet lodě s migranty, ale pomoci našim spojencům Řecku a Turecku, stejně jako Evropské unii, v jejich snaze bojovat s pašováním lidí a zločineckými sítěmi, které ještě více rozdmýchávají současnou krizi,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Záhy se ale objevily operační problémy ohledně vplutí aliančních lodí do výsostných vod Turecka a Řecka. Mise je proto plně funkční teprve od pondělí, kdy velitelé tří lodí (německé, kanadské a turecké) koordinují své operace s řeckými i tureckými představiteli a pobřežní stráží. Misi vedenou Německem navíc posílili Britové a Francouzi.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky současně upozorňuje, že na počtu běženců, kteří připlouvají z tureckých břehů k řeckým ostrovům, se operace Severoatlantické aliance dosud nijak výrazně neprojevila. Jen ve středu připlulo na řecké ostrovy v Egejském moři 3340 migrantů, v minulém týdnu (před dohodou o teritoriálních vodách) se denní počty pohybovaly mezi třemi sty až 2,5 tisíci běženci.
Plavidla nyní působí kolem řeckého ostrova Lesbos, který leží jen devět kilometrů od Turecka. „Počítáme s tím, že se (lodě) v příštích dnech a týdnech přesunou více na jih,“ řekl Stoltenberg po jednání o situaci s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem v sídle Aliance. Moderně vybavená flotila disponuje také větším počtem vrtulníků.
Zavřená cesta přes Balkán
V Řecku se momentálně nachází 41 973 utečenců, cesta na západ zde pro ně ale většinou končí, protože Rakousko a balkánské státy výrazně omezily možnosti vstupu na své území. Slovinsko, Chorvatsko a Srbsko pak od středy nepouštějí přes hranice nikoho bez pasu a platných víz. Makedonie už od pondělí nedovolila přejít hranice z Řecka žádnému migrantovi.
Nejkritičtější je situace u makedonských hranic, kde se tísní kolem třinácti tisíc lidí, kteří chtějí dále do Evropy. V divokém tábořišti u hraničního přechodu Idomeni se stává situace kritickou ze zdravotního hlediska. V oblasti v těchto dnech hustě prší a uprchlíkům, zejména dětem, je zima, což se projevuje na prudkém nárůstu respiračních a průjmových onemocnění. Vážně onemocnělo 34 dětí, které byly převezeny do nejbližších nemocnic.
Na místě zasahují dvě řecké zdravotnické jednotky, které poskytují ambulantní ošetření. Tvoří se před nimi fronty stovek stojících, sedících a stále častěji ležících lidí. „Je to obrovské porušení lidských práv, které se odehrává přímo před námi,“ prohlásil čínský výtvarník Aj Wej-Wej, který řecko-makedonský přechod navštívil. „Je to velmi smutná situace a tito lidé nemají žádnou naději, protože brána se uzavřela.“
