Manila - Místo 1 500 osob bylo na palubě přes 4 000 pasažérů a za kormidlem stál nezkušený plavčík. Následky byly nedozírné. 20. prosince 1987 se na cestě do Manily srazil filipínský trajekt Doňa Paz s tankerem Victor, který převážel tisíce barelů ropných látek. Po nárazu začal z tankeru vytékat jeho hořlavý náklad, který vzápětí explodoval. Uhořelo 4 386 lidí, pouhých 26 osob se zachránilo. Tragédie je dodnes největší námořní nehodou v době míru.
Třiadevadesát metrů dlouhý trajekt byl postaven na počátku 60. let v Japonsku a v roce 1975 byl prodán na Filipíny. Nejprve sloužil pod názvem MV Don Sulpicio a v roce 1981 byl přejmenován na MV Doňa Paz. Osudného dne v půl sedmé ráno vyplula loď na pravidelnou plavbu z města Tacloban do Manily. Ačkoliv povolená maximální kapacita lodi byla cca 1 500 osob, počet pasažérů na palubě víc než dvojnásobný. Počasí bylo klidné, moře trochu rozbouřené.
Kolem desáté večer se trajekt střetl v Tablasské úžině východně od filipínského ostrova Mindoro s tankerem. V důsledku nárazu začal z tankeru vytékat jeho hořlavý náklad, který vzápětí explodoval. Následný požár byl tak prudký, že většina pasažérů trajektu neměla šanci dostat se z lodi ven a zemřela přímo v útrobách plavidla. Vyhráno neměli ani ti, kterým se podařilo utéct. Moře kolem místa srážky totiž bylo rovněž v plamenech, kvůli ropným produktům plovoucím na hladině.
Důstojníci asijského Titaniku popíjeli v baru
Podle svědků se cestujícím nepodařilo dostat k z nepochopitelných důvodů zamčeným záchranným vestám a prakticky nefungovala organizace evakuace. Loď v době katastrofy navíc řídil nezkušený plavčík, zatímco ostatní vysocí důstojníci buď popíjeli v baru, nebo se koukali na televizi.
Vyšetřování přiřklo vinu za tragédii vlastníkovi tankeru, který plavidlo provozoval bez potřebných dokumentů a nezajistil pro ně kvalifikovanou obsluhu. Zároveň však poukázalo na skutečnost, že trajekt přepravoval výrazně větší počet cestujících, než byla jeho kapacita.
Trajekt klesl na dno zhruba po dvou hodinách. Uniknout z hořícího trajektu se podařilo jen čtyřiadvaceti cestujícím. Ze třináctičlenné posádky Victoru vyvázli pouze dva lidé. Trosečníci našli útočiště na palubě jiného trajektu, který proplouval místem nehody. Následná pátrací akce již žádné další přeživší nenašla.
Údaje o počtu mrtvých se v důsledku více než značné benevolentnosti ve vedení lodních dokumentů poněkud liší. Oficiálně bylo nahlášeno přes 1 800 obětí. Skutečný počet obětí však podle odhadů přesáhl 4 000, což z tragédie učinilo nejhorší civilní lodní nehodu.
Největší počet obětí v historii mořeplavby si vyžádalo potopení lodi v lednu 1945, kdy sovětská ponorka S-13 torpédovala německou osobní loď Wilhelm Gustloff, přepravující uprchlíky z východního Pruska. O život při tom přišlo přes 9 000 lidí. Při patrně nejznámější lodní katastrofě - ztroskotání lodi Titanic v dubnu 1912 - zahynulo 1 503 lidí.
