Zadržené ruské vojáky obvinil Kyjev z terorismu

Kyjev – Z pokusu o vytvoření teroristické skupiny byli na Ukrajině obviněni dva Rusové zadržení minulý víkend v Donbasu. Jevgenij Jerofejev a Alexandr Alexandrov se s obviněním seznámili v kyjevské vojenské nemocnici, kde si léčí střelná zranění. Hrozí jim 15 let vězení.

Zadržení Rusové jsou podle Kyjeva příslušníky třetí brigády speciálních sil ruské vojenské rozvědky GRU dislokované v povolžském městě Toljatti. Zadrženi byli v sobotu nedaleko města Ščasťa v Luhanské oblasti. Moskva nejdříve připustila, že jde o občany Ruské federace, v době zadržení ale prý příslušníky ruské armády nebyli. Dnes ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Jerofejev a Alexandrov „absolvovali službu v jedné z jednotek ruské armády a mají za sebou vojenský výcvik“.

Šéf luhanských vzbouřenců Igor Plotnickij prohlásil, že má k dispozici dokumenty svědčící o příslušnosti zadržených Rusů k luhanským policejním oddílům. Plotnickij počítá s tím, že se podaří je vyměnit za zajaté ukrajinské vojáky. Dříve se hovořilo také o možnosti vyměnit je za zajatou ukrajinskou pilotku Naděždu Savčenkovou.

Oba vojáky v Kyjevě navštívila delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže. Na povolení k návštěvě zatím marně čekají pracovníci ruského konzulátu. Jerofejev a Alexandrov mohou podle kyjevského rozhlasu používat telefon a jsou v kontaktu se svými blízkými.

Východoukrajinští vzbouřenci opustili projekt Nového Ruska

Zástupci povstaleckých „lidových republik“ na východě Ukrajiny se oficiálně zřekli projektu Nového Ruska, samostatného politického útvaru, jehož částí mělo být osm oblastí na jihovýchodě Ukrajiny. Podle vůdce novoruského „parlamentu“ Olega Carjova je rozhodnutí příspěvkem k plnění minských mírových dohod.

Takzvané Nové Rusko (Novorossija) mělo být novým státním útvarem zahrnujícím ruskojazyčné regiony Ukrajiny od Oděsy až po Charkov. Krátce po ruské anexi Krymu měl projekt podporu nejvyššího ruského vedení, sám prezident Vladimir Putin několikrát pojem Nové Rusko použil. Jádrem nového ruského satelitu měla být území Doněcké a Luhanské republiky kontrolovaná od loňského jara separatisty.

Doněcký „ministr zahraničí“ Alexandr Kofman ruským novinářům řekl, že plán na vytvoření Nového Ruska ztroskotal vinou chabého ohlasu v ruskojazyčných regionech. „Nedokázali jsme lidi udržet na mítincích,“ řekl Kofman. „Pokud si obyvatelé Charkova, Dněpropetrovska a Oděsy myslí, že doněcká republika musí přijít a osvobodit je od útlaku (kyjevské) junty, zatímco oni sami neudělají nic, pak neuvažují správně. Nemáme právo rozhodovat za ně,“ řekl Kofman.

Proruští separatisté
Zdroj: ČT24

Referendum o samostatnosti se loni uskutečnilo jen v částech Doněcké a Luhanské oblasti, nikoli na celém území budoucího státu, jak se původně předpokládalo, napsala Gazeta. Prakticky nikde na východě Ukrajiny nebyla pro projekt Nového Ruska patrná podpora srovnatelná s Krymem, připomněl server. Chybí také „centralizovaná“ podpora z Moskvy.

Projekt Nového Ruska se oficiálně zrodil loni 24. května, kdy východoukrajinští separatisté ohlásili záměr ovládnout v prvním kroku celé území Doněcké a Luhanské oblasti. To se jim navzdory řadě úspěšných ofenzív dodnes nepodařilo. Šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko nicméně prohlásil, že se dosažení tohoto cíle separatisté nevzdávají.

Ukrajina prý potřebuje protiraketový štít proti Rusku

Ukrajina by prý měla uvažovat o rozmístění prvků protiraketové obrany na svém území, aby se uchránila před případným jaderným úderem z Ruska. Uvedl to tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov. Podle něj jde o reakci na rozmísťování nosičů ruských jaderných zbraní na anektovaném Krymu. Kreml, který přítomnost svých jaderných prostředků na Krymu oficiálně nepotvrdil, vzápětí pohrozil Kyjevu odvetnými opatřeními, pokud by se Ukrajina zapojila do amerického protiraketového štítu.

„Ruské vedení vydalo pokyn rozmístit na Krymu pluk bombardérů Tu-22M3, které mohou nést rakety s jadernými hlavicemi, a tři oddíly s taktickými raketami Iskander-K a Iskander-M, také včetně jaderných hlavic. Kromě toho na okupovaném Krymu se Rusko chystá vytvořit silnou základnu pro flotilu ponorek, které mají být vyzbrojeny raketami, schopnými dopravit jaderné hlavice na vzdálenost 1500 až 2000 kilometrů,“ prohlásil Turčynov v rozhovoru s novináři z agentury Ukrinform.

Nahrávám video

Rusové podle něj už přepravili na poloostrov desítku raket Iskander-M. Současně opravují krymská letiště, aby z nich mohly operovat bombardéry, jakož i infrastrukturu nezbytnou pro obsluhu jaderných zbraní. Na Krymu se prý už také nalézají ruské protiraketové a protiletadlové zbraňové systémy S-400 a Pancir-S1M a také protilodní rakety Bal a Bastion. I ty prý mohou být vybaveny jadernými hlavicemi a ohrožovat značnou část Černého moře.

Kyjev, aby se ochránil před Ruskem, modernizuje své ozbrojené síly. „Posilujeme obranu před agresorem. Kromě toho, aniž bychom narušili mezinárodní dohody, obnovujeme náš raketový štít, jehož hlavním úkolem je obrana před ruskou agresí.“ Ale „se šílencem, který ohrožuje svět silným jaderným arzenálem“ si sama Ukrajina neporadí, nutná je „součinnost a systémová koordinace všech předních zemí světa“, řekl Turčynov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády.
21:57Aktualizovánopřed 3 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 13 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 2 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 2 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 5 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.