Tbilisi – Podle záznamů jako vůbec jediný v celé Gruzii protestoval proti sovětské invazi do Československa - skončil za to na dva roky v léčebně s vrahy. „Napsal jsem, že jsme invazí poplivali hroby vojáků, kteří kdysi Československo osvobozovali,“ řekl Revaz Cincadze v Událostech, komentářích. Ani následná svoboda ale nebyla pro Cincadzeho žádná procházka růžovým sadem. Nemohl najít práci, tak se živil třeba počítáním pytlů. Jeho příběh objevili gruzínští historici v archivu ministerstva vnitra teprve loni. Nyní přijel Cincadze do Prahy na pozvání Knihovny Václava Havla a Ústavu pro studium totalitních režimů, aby se mimo jiné zúčastnil veřejné debaty o srpnových událostech.
Cincadze napsal první protestní dopis v roce 1967, odpovědi se nedočkal. Druhý dopis, adresovaný sovětskému premiérovi Kosyginovi, chtěl poslat poté, co do Československa vtrhly sovětské tanky. Odeslat do Moskvy už ho ale nestihl - zatkla ho KGB. „Celkem dopis čítal 120 stran, československá otázka tam měla asi 1,5 až dvě stránky. Hlavní téma bylo hospodářství, tisková svoboda a demokracie. Odsoudil jsem také zahraniční politiku SSSR, a to už od událostí v Maďarsku,“ uvedl disident v Událostech, komentářích.
Sovětské úřady pak Cincadzeho označili za nesvéprávného schizofrenika. „Měsíc jsem strávil v psychiatrické léčebně v Tbilisi, tam mě podrobili expertíze a zbavili mě svéprávnosti, poté mě poslali do Kazaně do léčebny. Bylo to dost stresující, setkával jsem se tam se skutečnými vrahy a opravdovými zločinci, politických vězňů tam bylo minimum,“ vzpomíná disident.
Úryvek z dopisu
„Vpádem na československé území jsme plivli na hroby těch, kteří jsou pohřbeni v Československu. Sami jsme zasadili ránu přátelství s československým národem.“
Téměř dva roky byl Cincadze zavřený celé dva tisíce kilometrů od domova. Trest ale úplně neskončil, ani když ho z léčebny propustili. „Musel jsem chodit pravidelně každý měsíc na psychiatrii na vyšetření. Po propuštění z léčebny jsem také nemohl najít práci, do té původní mě nevzali, takže jsem se chvíli živil v továrně počítáním pytlů,“ poznamenal disident.
Cincadze by minulost neměnil: „Je to otázka svědomí“
Jeho příběh ale dlouho nikdo neznal - možná i proto, že Cincadze nepatřil k žádné disidentské skupině. „Bylo to moje osobní rozhodnutí, individuální gesto,“ konstatoval Cincadze. Dnes 78tiletý důchodce se už prý o politiku nezajímá. Minulost by ale i přes své negativní zkušenosti neměnil. „Rozhodně toho dopisu nelituji, kdybych se tenkrát nezachoval tak, jak jsem se zachoval, tak bych naopak litoval dnes. Je to otázka svědomí,“ říká Cincadze.
Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice v noci z 20. na 21. srpna 1968. Násilně tak ukončila pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, asi 500 těžce a další stovky lehce zraněných lidí.
