Vyšetřování: Policie ve Fergusonu uplatňovala rasistické postupy

Policie v americkém městě Ferguson se běžně dopouštěla rasistických postupů. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na výsledky vyšetřování, které si nechalo udělat americké ministerstvo spravedlnosti. Formální zveřejnění závěrečné zprávy se očekává ve středu. Policisté loni ve Fergusonu zastřelili neozbrojeného černošského mladíka.

Zastřelení osmnáctiletého Michaela Browna bělošským policistou ve Fergusonu vyvolalo ve městě loni v létě vlnu násilností. Pracovníci ministerstva vnitra od srpna prověřovali přes 35 tisíc stránek policejních hlášení. Vyšetřování ukázalo, že 93 procent všech zadržených ve městě představují černoši.   

Afroameričanů se týká i většina případů, kdy policisté v tomto městě použili donucovací prostředky. Černoši se podle zprávy potýkají rovněž s rasovými předsudky u městského soudu. Ten je méně často než v případě bělochů zprošťuje obvinění. A černoši tvoří zároveň 95 procent lidí, kteří v městském vězení pobývají déle než dva dny.  

Ministerstvo spravedlnosti by mohlo podat občanskoprávní žalobu práv, pokud se celá věc nevyřeší mimosoudně. 

Policie ve Fergusonu
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Charlie Riedel

Protesty proti policejnímu násilí odstartovaly ve Fergusonu poté, co porota nedoporučila policistu Wilsona obžalovat. Policista se pak své funkce vzdal.

Prezident Barack Obama prohlásil, že frustrace demonstrantů má hluboké kořeny v tom, že komunity mají pocit, že zákony nejsou vždy vymáhány spravedlivě. Obama chce vybavit až 50 tisíc policistů miniaturními kamerami. Financovat se chystá i nové výcvikové programy, které mají předejít opakování fergusonského případu. Prezident kvůli tomu požádal Kongres o uvolnění 263 milionů dolarů (přes 5,25 miliardy korun), které by měly pokrýt požadované výdaje na období tří let.

Generální prokurátor uvedl, že policejní oddělení ve Fergusonu potřebuje komplexní změnu. 

Incident z Fergusonu ale nebyl v posledních měsících ojedinělý. Další případy se odehrály například v Bostonu či New Yorku. V reakci na to se ve Spojených státech uskutečnila řada masových demonstrací proti policejnímu násilí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...