Reykjavík – Zatímco se Evropa vzpamatovává z výbuchu sopky Eyjafjallajökull neboli „ledové víly v podhůří“, Island varuje před horším nebezpečím – sopkou Katlou. Vulkán, jehož název se do češtiny překládá jako „zlá sestra“, je od Eyjafjallajökullu vzdálený zhruba třicet kilometrů a jeho případná erupce by způsobila mnohem větší problémy, než Evropa zažila v minulých dnech. „Nepovažoval bych to za automatické, ale za vysoce pravděpodobné ano. K výbuchu dojde se 70% pravděpodobností,“ odhaduje vulkanolog Vladislav Rapprich.
Podle názoru řady vědců jsou oba vulkány propojeny sítí magmatických kanálů. Předchozí tři erupce pod ledovcem Eyjafjallajökull byly vždy následovány erupcí podstatně větší Katly, kterou pokrývá půl kilometru ledu jednoho z největších islandských ledovců Mýrdalsjökull.
„Výbuchy u Katly bývají o několik řádů silnější, ovšem lehce uklidňující může být, že v letech, kdy erupce sopek následovaly po sobě, byla jejich síla slabší,“ podotknul Rapprich.
Síla erupcí vulkánu Eyjafjallajökull dosáhla na osmistupňové škále třetího stupně, Katla by podle Rappricha dosáhla zřejmě stejného stupně, i když bez oslabení „svou sestrou“ se na škále pohybuje mezi čtvrtým a pátým. Její činnost by byla ale přesto intenzivnější.
Doba, po kterou se k magmatu při erupci bude dostávat voda vytavená z ledovce a jak dlouho bude sopka produkovat popel, závisí na velikosti kráteru. „Objem ledu, který je součástí kráteru Katly je o dva řády větší než u vulkánu Eyjafjallajökull, takže pokud by začala být Katla aktivní, bude mnohem delší dobu a s mnohem větší vydatností její erupce dotována vodou a sopka bude produkovat více popela,“ upozorňuje Rapprich.
Islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson už před pár dny varoval, že výbuch sopky pod ledovcem Eyjafjallajökull na jihu Islandu je jen „malou zkouškou“ před podstatně většími erupcemi, které lze na ostrově v brzké době očekávat. Podle něj má Island sám do budoucna připravené nouzové plány a podobně by se prý měly zařídit i vlády dalších evropských zemí.
