Moskva - Ruský historik Andrej Zubov kritizoval ruskou anexi Krymu a přišel kvůli tomu o místo. Nyní diplomatická akademie MGIMO obrátila o 180 stupňů. Prý se stala „formální chyba“. Škola poukázala na ruský volební zákon, který zakazuje připravit o zaměstnání členy volebních komisí. Vyhazov byl proto zrušen. Oznámila to ruská televizní stanice Dožď s odvoláním na stručnou zprávu rektorátu. Univerzita ale dala na vědomí, že Zubovovy výroky dál hodnotí velmi kriticky.
Historik a religionista Zubov pohoršil ruské akademiky přirovnáním březnového krymského záboru k agresivním politice nacistického Německa před druhou světovou válkou. „Propočítala ruská vláda rizika tohoto neuvěřitelného dobrodružství? Jsem si jistý, že ne. Stejně jako je svého času neodhadl Adolf Aloizovič. Kdyby je uvážil, nemusel by v dubnu 1945 zoufale pobíhat po bunkru pod dopadajícími ruskými bombami a nemusel by sežrat ampuli s jedem,“ napsal Zubov (více zde).
Podle vedení MGIMO uznávaný profesor vědomě a opakovaně porušoval akademická pravidla. Jeho postoj k zahraniční politice Ruska prý vyvolal rozhořčení v univerzitních kruzích a poškodil vzdělávací a výchovný proces. Historik ale trvá na každém slovu svého textu a je přesvědčen, že měl povinnost se vyjádřit.
Zubovova budoucnost zůstává nejistá
V dnešním prohlášení škola vyhazov odvolala. Své rozhodnutí vysvětluje zákonem, jenž zakazuje připravit o zaměstnání členy volebních komisí. Ukázalo se prý, že je Zubov členem volební komise číslo 161 v moskevském obvodu Chamovniki. Paragraf 19, článek 29 ruského volebního zákona chrání pracovní zařazení členů volebních komisí po dobu výkonu jejich funkce, napsal rektorát. Co se s profesorem stane pak, ovšem není z vyjádření jasné.
Zubov se chtěl kvůli vyhazovu soudit. Podle mínění ruských právníků, které přinesl moskevský rozhlas, by škola s velkou pravděpodobností soudní spor prohrála. Žádný ruský zákon totiž neumožňuje zaměstnavateli vypovědět pracovní smlouvu kvůli politickým názorům zaměstnance, sdělil rozhlasové stanici právní expert Boris Kravčenko.
Práci nabídlo Zubovovi hned několik evropských univerzit. Nabídku koncem března dostal i z Masarykovy univerzity v Brně. Z Ruska ale historik odjet nechtěl.
Ruská okupace ukrajinského Krymu je podle Zubova bezprecedentní. „Co se stalo nyní na Krymu, je do nebe volající porušení všeho, co je zavedeno ve světovém společenství od 45. roku,“ nechal se slyšet. Hrozí podle něj rozboření systému smluv, tak jak vznikl po druhé světové válce.
Krym už má novou ústavu, napětí na východě Ukrajiny neutichá
Krym vyhlásil nezávislost 16. března, posléze byl připojen k Rusku. Téměř měsíc nato má už ruský poloostrov novou ústavu. Hlasovala pro ni většina - 88 přítomných poslanců z celkové stovky. Podle krymského parlamentu by ústava mohla platit od zítřka.
Krymský scénář by navíc rádo následovalo hned několik regionů na východě Ukrajiny. Situace je tam napjatá už delší dobu, například Doněck vyhlásil nezávislou republiku. Řada měst otevřeně žádá Vladimira Putina o pomoc.
