V Rakousku při sesuvu laviny zahynulo pět Čechů

Při sesuvu velké laviny na rakouském horském masivu Dachstein zahynulo v neděli dopoledne pět Čechů. Podle informací rakouské agentury APA a serveru oe24.at byli oběťmi lavinové nehody členové jedné skupiny. Informaci potvrdil Michal Dudáš z ministerstva zahraničí.

V Rakousku byla skupina zřejmě na dovolené. Případ řeší český konzul. Těla obětí byla podle mluvčí hornorakouské policie převezena k identifikaci do Hallstattu.

Sněhová masa se utrhla kolem 9:30 SEČ ve výšce 2 800 metrů, upřesnil šéf zemské horské záchranné služby Christoph Preimesberger. „Bylo tam několik očitých svědků, kteří zalarmovali záchranné složky,“ řekl. 

Lavina byla podle něj široká zhruba 150 až 200 metrů a dlouhá kolem čtyř set metrů. V dané oblasti v minulých dnech silně sněžilo a vanul vítr, což bylo zřejmě příčinou utržení laviny, dodal Preimesberger.

Na místě zasahovali záchranáři a několik vrtulníků

Sníh zasypal celou skupinu v době, kdy stoupala na sněžnicích poblíž horské útulny Seethalerhütte. Na místo neštěstí byly vyslány posádky horských záchranářů a policistů i několik vrtulníků.

„Nepočítáme s tím, že bychom objevili další zasypané, pro jistotu ale toto místo prohledáváme,“ prohlásil Preimesberger. V nedělní slunečný den se podle něj pro výstup na Dachstein rozhodlo mnoho lidí.

Podle lavinového preventisty české horské služby Pavla Cingra je před výstupem na horský masiv nutné se seznámit se stupněm lavinového nebezpečí, který vyhlásila tamní horská služba. „Kdo se chce pohybovat ve volném horském terénu, měl by vědět, jak se tam pohybovat a mít příslušnou lavinovou výbavu,“ popisuje Cingr.

Ta se nejčastěji skládá ze tří částí - lavinového přístroje, sondy a lopaty. Výstroj může být obohacena o lavinový batoh, který člověka v případě sesuvu laviny „vynese“ na úroveň jejího povrchu.

Cingr zároveň dodává, že pokud taková situace nastane, je dobré ujet po svahu k boku řítící se laviny nebo se zbavit co nejvíce věcí, které by člověku mohly překážet v pohybu. Například batohu, lyží či lyžařských hůlek. Poté je potřeba udržet se na povrchu laviny plovoucími pohyby rukou, popřípadě si vytvořit okolo hrudníku a hlavy prostor pro dýchání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 43 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled