V neděli do Kyjeva přijede šéf Pentagonu i americké diplomacie, oznámil Zelenskyj

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin v neděli přijedou do Kyjeva. Na tiskové konferenci to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde o první oficiální cestu vysokých představitelů Spojených států na Ukrajinu od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi.

„Zítra (v neděli) k nám přijedou američtí činitelé: potkám se s ministrem obrany a s Antonym Blinkenem,“ řekl Zelenskyj novinářům. Agentura AFP poznamenala, že návštěva vysokých amerických představitelů přijde přesně dva měsíce po začátku útoku ruských vojsk.

Zelenskyj rovněž vyjádřil naději, že by Ukrajinu mohl někdy v budoucnu navštívit i jeho americký protějšek Joe Biden, až se zlepší bezpečnostní situace, aby „podpořil ukrajinský lid“.

Ukrajinský prezident řekl, že s Blinkenem a s Austinem bude mluvit zejména o dodávkách amerických zbraní. Dodal, že z jeho pohledu se přístup Spojených států v tomto směru zlepšuje, byl by nicméně raději, kdyby Washington dal ukrajinské armádě „ještě těžší a důraznější zbraně“.

Britská podpora

Zbraně byly i tématem Zelenského rozhovoru s britským ministerským předsedou Borisem Johnsonem. „Ministerský předseda potvrdil, že Spojené království poskytne více obranné vojenské pomoci, včetně obrněných vozidel, dronů a protitankových zbraní,“ uvedla v prohlášení Johnsonova kancelář.

Britský premiér v pátek na návštěvě Indie řekl, že v Británii je teď přes dvacet ukrajinských vojáků, kteří se cvičí v zacházení s moderními obrněnými vozidly britské armády. Zpět do vlasti se pak mají vrátit společně se zásilkou celkem 120 obrněných vozidel Wolfhound a Mastiff. Další Ukrajince učí Britové v Polsku používat jimi dodané protiletecké střely, napsala britská média.

Johnson v pátek rovněž oznámil, že Londýn plánuje poslat do Polska ze své výzbroje tanky, aby Varšavě umožnil dodat na Ukrajinu tanky sovětské výroby T-72, kterými disponuje polská armáda. Podle listu The Times chce Británie do Polska vyvézt tanky Challenger 2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
10:57Aktualizovánopřed 58 mminutami

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 1 hhodinou

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 2 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru prohlásil, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace zemí. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 3 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 4 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 6 hhodinami
Načítání...