Brusel - Komisař Rady Evropy pro lidská práva Thomas Hammarberg zveřejnil rámcovou zprávu o stavu dodržování práv Romů v Evropě. Neuspokojivý stav podle něj představuje segregace romských dětí na školách. Týká se to i Česka. Ve zprávě, kterou dnes zveřejnil ve Štrasburku, vyzval evropské země, aby sjednaly nápravu. Podle české vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové se i přes dlouhodobou kritiku situace v ČR zatím příliš nemění a je nutné začít prosazovat návrhy ke zlepšení, které už schválila vláda. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga je ostuda, že ČR neodškodnila sterilizované Romky. Bylo by prý dobré, aby se vůči diskriminaci ozývali i jiní ministři.
V ČR přes zákon o škole z roku 2004 je nepřiměřeně vysoký počet romských dětí, které jsou umísťovány do zvláštních škol. Podle odhadů je takto s odůvodněním menší duševní schopnosti oddělováno od ostatních žáků 30 procent romských dětí, zatímco u neromského obyvatelstva jsou to jen dvě procenta.
Podobná praxe je i v některých dalších evropských zemích. Někde také existují v základních školách oddělené učebny pro romské děti či jejich oddělené umístění v rámci třídy. K segregaci vede podle zprávy známého švédského ochránce lidských práv i to, že někteří neromští rodiče berou své děti ze tříd, ve kterých jsou romské děti.
Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí:
"To je prostě diskriminace…Tady musíme zjednat nápravu, o tom nebudiž nejmenších pochyb. Bylo by dobré, kdyby se také jiní členové vlády k tomu ozývali místo toho, aby
jenom volali po větším nasazení pořádkových sil na Šluknovsku a podobně."
Podle vyhlášek ministerstva školství od letošního školního roku mají v Česku do praktických škol chodit jen děti s lehkým mentálním postižením. Jejich rodiče k tomu musí dát informovaný souhlas. Vládní zmocněnkyně podotkla, že se lehké mentální postižení ale často zaměňuje se sociálním znevýhodněním. „Situace se bohužel nemění. Česko by mělo dělat víc, než dosud dělá,“ řekla Šimůnková.
Hammarberg odsoudil všechny podobné projevy segregace, tedy oddělování romských dětí od ostatních žáků. Vyzval, aby se proti tomuto jevu přijala ve školství zemí RE jasná a měřitelná opatření. Upouštění od segregace musí být provázeno nezbytnou pomocí romským dětem, aby byly s to se integrovat do všeobecných tříd a absolvovat řádnou školní výuku.
Podle vládní zmocněnkyně je nutné začít prosazovat jednotlivé kroky strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou loni přijala vláda. Jedním z nich je posílení předškolní přípravy. Například děti z ghett by tak měly získat dovednosti a návyky, aby zvládly nástup do běžné školy a výuku. V tom by jim pak měla pomoci i asistence. Peníze na financování praktických škol by se měly přesunout do těchto služeb.
Petr Nečas, premiér ČR:
„Ten míček není pouze na straně veřejné moci. Je také silně na straně romské komunity, protože zájem na vzdělávání romských dětí nemůže mít jen stát.“
Násilí na Romech prý vzrostlo po pádu komunismu v Evropě
Zpráva také tvrdí, že násilí proti Romům se rozšířilo v Evropě po roce 1989 a že v posledních letech se výrazně zvýšil počet vážných případů, které mají na svědomí extremistické skupiny. V této souvislosti hovoří i o ČR. „Hlášeny byly kolektivní násilné činy proti Romům například v Česku a Maďarsku,“ uvedl komisař.
Zpráva připomíná i nucenou sterilizaci některých romských žen v minulosti a oceňuje, že Česká republika uznala, že nešlo o dobré řešení. V ČR se ovšem předsudky vůči Romům prý šíří v médiích.
Česko už v listopadu 2007 prohrálo u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku spor s 18 mladými Romy z Ostravska. Podle rozsudku republika přeřazením romských dětí do zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělání a diskriminovala je.
