V Brazílii zatkli bývalého prezidenta Temera. Čelí obviněním z korupce

Brazilská policie zatkla bývalého prezidenta Michela Temera kvůli obviněním souvisejícím s největší korupční aférou v historii země. Podle médií o tom informovaly brazilské justiční orgány. Temer již minulý rok čelil několika obviněním z korupce a praní špinavých peněz, avšak před zatčením jej chránila prezidentská imunita.

„Byl zatčen v Sao Paulu,“ řekl agentuře AFP mluvčí prokuratury z jiného velkého brazilského města Rio de Janeiro. Právě tamní soudce Marcelo Bretas vydal podle médií zatykač a Temer byl ihned letecky přepraven do Ria. Temer, který veškeré spojování s korupcí odmítá, své zatčení v telefonátu s televizí CBN označil na „barbarský čin“.

Obvinění se podle brazilských médií týká úplatků, kterými si údajně státní firma Electronuclear provozující jaderné elektrárny zavazovala politické lídry Temerova pravicového Brazilského demokratického hnutí (MDB).

Politici této strany kontrolovali energetický sektor v letech, kdy byly podepsány některé pro stát zjevně nevýhodné smlouvy. Vysoké úplatky se konkrétně týkaly stavby jaderné elekrtárny Agra 3. Temer sám je obviněn z toho, že řídil organizovanou skupinu, která si celkem nezákonně vydělala až 1,8 miliardy realů (10,6 miliardy korun).

Temer již z minulého roku čelí několika dalším obviněním. Podle prokuratury například ovlivňoval chod brazilských přístavů ve prospěch společnosti Rodimar S.A. výměnou za úplatek. Podezřelý je i z příjímání úplatků od stavební firmy Odebrecht, kolem níž se točí skandál zasahující významné politiky celého brazilského stranického spektra.

Parlament hlasoval o jeho vydání soudu během jeho působení v roli hlavy státu dvakrát, Temer však pokaždé získal dost hlasů, které jej podržely. Prezidentem se stal v roce 2016 z funkce viceprezidenta poté, co parlament kvůli jinému vyšetřování sesadil jeho předchůdkyni Dilmu Rousseffovou. Ve funkci jej letos nahradil krajně pravicový politik Jair Bolsonaro, který v kampani sliboval skoncovat s korupcí vysoce postavených politiků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánoPrávě teď

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 5 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 6 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 10 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 14 hhodinami
Načítání...