New York/Jeruzalém - Spojené státy vyzvaly neobvykle silně Izrael, aby zastavil výstavbu osad na okupovaných územích. S požadavkem přišla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, osidlování se podle ní má zastavit bez výjimky. Izrael ale už do Washingtonu ústy vládního mluvčího Marka Regeva vzkázal, že se práva budovat nová obydlí v židovských osadách na Západním břehu Jordánu nevzdá.
Podle komentátorů tak jednoznačný postoj Spojené státy nevyjádřily už několik let. Clintonová včera oznámila, že prezident Obama trvá na zastavení výstavby osad na okupovaných územích. Prezident už se stanoviskem seznámil izraelského premiéra Netanjahua, dnes se setká i se šéfem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem.
Izraelský premiér Netanjahu se proti požadavkům Spojených států postavil, když prohlásil, že některé osady v budoucnu mohou expandovat.
Clintonová mluvila k Netanjahuovi podle svých slov „velmi jasně“, zdůraznila, že pro zvětšování osad neexistují „žádné výjimky“. Izraelská strana ale popisuje růst osad jako přirozené rozšiřování.
Izrael bude v budování osad pokračovat
Židovské osady
Výstavba židovských osad začala v roce 1967, krátce poté, co skončila takzvaná šestidenní válka. Úřady registrují na Západním břehu Jordánu celkem 121 osad, ve kterých žije 280 tisíc Izraelců. Od roku 2001 se populace v židovských osadách zvýšila o 5-6 %.
„Není možné, abychom zakazovali lidem mít děti nebo nutili mladé, aby se stěhovali daleko od svých rodin,“ citoval Netanjahua jeden z vysokých izraelských úředníků. Přesto Izrael plánuje odstranit některá provizorní obydlí na Západním břehu, kde ale žije jen pár lidí.
Izrael si v minulých rozhovorech vymohl právo na zajištění přirozeného růstu osad, což prý znamená zvětšování příbytků pro rozrůstající se rodiny. Teď navíc nahradil termín přirozený růst prohlášením, že Izrael je povinen zajistit normální život osadníkům. A podle Regeva normální život znamená i stavbu nových bytů v osadách. I nadále ovšem přisvědčil, že Izrael dodrží závazek, že nebude stavět osady nové.
Palestinská samospráva vyloučila obnovení mírových jednání, dokud nebudou odstraněny zátarasy na hranicích a zmrazeno rozšiřování židovských osad na Západním břehu.
Obamovi by se teď přitom mnohem víc hodila rychlá dohoda mezi umírněnými Araby a Izraelci, aby mohl bojovat s íránskou jadernou hrozbou. Jenže nová americká strategie pro Blízký východ ještě pořád není hotová. A tak se svět možná dozví víc, až Obama příští týden v Egyptě pronese svůj zásadní projev arabskému světu.
