Ukrajinští magnáti Janukovyče opouštějí

Kyjev – Ukrajincům protestujícím v Kyjevě vadí nejen nepodpis asociační dohody s EU, za čímž vidí politickou korupci, ale i údajné těsné vazby mezi vládou a bohatými oligarchy. Ovšem i svět těchto „šedých kardinálů“ se mění. Donedávna žil prezident Viktor Janukovyč s ukrajinskými magnáty v symbióze, ostatně i díky nim se nejspíš v roce 2010 stal i prezidentem. Během své vlády ale soustředil do rukou své rodiny nejen moc, ale i bohatství, což začalo oligarchy obracet proti němu - Janukovyče nyní vnímají jako hrozbu. Z většiny z nich se také postupně stali zastánci asociační dohody s EU, kterou prezident minulý měsíc odložil. Janukovyč tak „odstartoval“ masivní protesty trvající dones.

„Oligarchové jsou rozhodující. V minulosti se za Janukovyče postavili a pokud nyní ztratí jejich podporu, bude muset odejít,“ uvedla pro Rádio Svobodná Evropa Kataryna Wolczuk z Birminghamské univerzity. Jejich předchozí zájem o ruský trh opadl a perspektivu se odhodlali hledat na Západě, který je pro jejich průmyslové a chemické výrobě hladový.

Ukrajinským magnátům se silné ruské tlaky začaly zajídat. „Současné ekonomické elitě Ukrajiny už nevyhovuje nepřehledný chaotický systém, jaký panoval v 90. letech a díky kterému velmi často přišli ke svému majetku. V momentě, kdy jsou oligarchové víceméně usazeni, potřebují stabilní právní prostředí, které je ochrání mimo jiné i před zvůlí státu. To zaručí spíše EU než celní unie (s Ruskem),“ sdělil portálu ČT24 expert AMO na Ukrajinu Michal Lebduška.

O dnešní situaci na Ukrajině si přečtěte zde.

Janukovyč oligarchy od vlády postupně odstřihl 

Ještě v únoru 2010 podporovala Janukovyče většina velkých podnikatelů. Podle serveru BBC vytvořil nový prezident kabinet, který představoval devět různých skupin podniků. Ovšem díky rychlé řadě vládních změn se tento počet snížil na dva a v jeho prezidentském stanu nakonec mohli zůstat jen nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmatov a Dmytro Firtaš. 

V současné době je vláda – a stále více i ekonomika – ovládána skupinou mladých podnikatelů, kteří jsou přáteli Janukovyčova nejstaršího syna Oleksandra. Ti jsou obecně známí jako „Janukovyčova rodina“ a skupují podniky jeden po druhém. Mladí podnikatelé z Doněcku tak drží všechny klíčové ekonomické posty ve vládě, stejně jako silný post ministra vnitra. 

Rinat Achmatov, ukrajinský průmyslový boss
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Odvrací se i průmyslový boss Achmatov

Janukovyčova politická kariéra je ostatně s regionem Doněcku těsně spjata. Jeho Strana regionů zde má stabilní voličskou základnu a v tamních průmyslových centrech vláda nachází podporu obyvatel pro své kroky užšího sepjetí s Ruskem. V Doněcku navázal Janukovyč úzké styky i s tamním průmyslovým bossem Rinatem Achmatovem. Achmatov je od roku 2000 nejbohatším mužem Ukrajiny a jeho věrní drží šest míst v současné vládě. Jeho holding System Capital management (SCM) se během Janukovyčova předsednictví zdvojnásobil, zejména nákupem oceláren od jiných magnátů, ale také díky podpoře státu. 

Ovšem i Achmatov mění kurs. Společnost SCM vlastní ocelárny v několika evropských zemích a vývoz do EU je pro ni životně důležitý. Obchodní sankce, které letos v létě vyhlásil Kreml proti ukrajinským dovozcům, Achmatovovým firmám uškodily. Jako odvetu proto podle polského deníku Gazeta Wyborcza přestal šestačtyřicetiletý oligarcha dodávat ruským klientům železnou rudu ze svých dolů.

Média objektivnější než za Oranžové revoluce

Změnu politické podpory oligarchů naznačuje i nebývale otevřené informování ukrajinských médií o protivládních protestech. Veškeré zpravodajské stanice i noviny v zemi totiž nekontroluje nikdo jiný než bohatí průmyslníci. Podle serveru BBC popisují události objektivněji než za Oranžové revoluce. 

Jan Šír z Institutu mezinárodních studií:

„Může se stát, že protesty vyšumí do ztracena, protože opozice se sama zbavila legálního nástroje minulý týden, když se neúspěšně pokusila vyslovit nedůvěru vládě (…) Může tak učinit znovu za tři měsíce a tři měsíce máme před sebou krušnou zimu a je otázkou, nakolik se podaří držet statisíce lidí v ulicích. To se podařit nemusí.“

Odlišné pokrývání dramatických událostí v ukrajinských ulicích je patrné nejen v médiích vlastněných Achmatovem, ale i na nejsledovanějším ukrajinském televizním kanálu Inter, který spoluvlastní podnikatel v energetice a chemickém průmyslu Dmytro Firtaš. Změna tónu je patrná do té míry, že si na nevyvážené zprávy z místa protestů stěžovali nikoliv Janukovyčovi odpůrci, jak bylo dosud zvykem, ale jeho stoupenci. 

„Média ukazují detailní záběry, aby to vypadalo, jako by do ulic vyšly tisíce lidí. Přitom tady v Luhansku to byla prakticky jediná ulice, kde se sešli lidé požadující prezidentovu rezignaci,“ vysvětloval novinářům Volodymyr Prystyuk, guvernér luhanské oblasti na východě země.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina podle Zelenského testuje novou zbraň určenou k sestřelování dronů

Kyjev testuje novou zbraň určenou k sestřelování dronů a v noci na úterý provedla úspěšný zásah. V úterním večerním hlášení to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
před 4 hhodinami

Trumpův syn potvrdil, že oslavy po svatbě hradil ruský podnikatel

Ruský oligarcha Umar Kremlev spjatý s Kremlem zaplatil oslavy, které následovaly po svatbě nejstaršího syna amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla v úterý agentura AFP s odvoláním na společné prohlášení Donalda Trumpa mladšího a Bettiny Trumpové. Podle agentury Reuters začali záležitost vyšetřovat demokraté v americkém Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na Slovensku objevili vodu s možnou žíravinou. V Česku se neprodává

Slovenští hygienici v úterý oznámili, že zjistili patrně žíravinu v půllitrovém balení minerální vody Natura, které bylo plněno v Česku. Úřad hlavního hygienika Slovenska ÚVZ v této souvislosti nařídil mimořádné kontroly a spotřebitele vyzval, aby tuto vodu nekonzumovali. Na případ hygieniky upozornila policie a podle televize Joj zahájila v případu trestní stíhání. Česká hygienická služba uvedla, že se potenciálně nebezpečná šarže vody na území Česka nevyskytuje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kennedyho centrum bude okamžitě uzavřeno, oznámil Trump

Správní rada Kennedyho centra hlasovala pro okamžité uzavření kulturní instituce ve Washingtonu. Oznámil to v úterý americký prezident Donald Trump, který je zároveň předsedou správní rady. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se centrum potýká s finančními problémy a se spory o instalaci Trumpova jména na fasádu budovy. Federální soudce v úterý už podruhé znemožnil vedení Kennedyho centra, aby na fasádu instituce vrátilo jméno prezidenta Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fico navrhl odvolat ministra Tarabu, jak žádala vládní strana SNS

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhl hlavě státu odvolání ministra životního prostředí Tomáše Taraby, informoval prezident Peter Pellegrini. Krok už letos na jaře žádala nejmenší vládní strana SNS, která Tarabu navrhla členem nynějšího kabinetu po parlamentních volbách z roku 2023. SNS dříve uvedla, že jejím kandidátem na nového ministra životního prostředí bude státní tajemník (náměstek) na tomto ministerstvu Filip Kuffa.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA přesouvají vojenskou pomoc do latinskoamerických zemí. I na úkor Slovenska

Spojené státy přesouvají miliony dolarů z vojenské pomoci určené zemím v Evropě, včetně Slovenska, a na Blízkém východě do latinskoamerických zemí s konzervativními vládami nakloněnými prezidentovi Donaldu Trumpovi. Americké ministerstvo zahraničí o tom v úterý podle agentury AP informovalo Kongres.
před 11 hhodinami

Litva zvažuje postupné ukončení výuky v ruštině na školách pro menšiny

Někteří litevští politici navrhují postupný odklon od výuky v ruštině na školách určených pro ruskojazyčnou menšinu. Podle návrhu by se do roku 2030 měly všechny předměty s výjimkou mateřského jazyka žáků vyučovat v litevštině.
před 11 hhodinami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.