Kyjev - Ukrajina dnes vzpomíná na oběti jaderné havárie v Černobylu, kde 26. dubna 1986 nečekaně explodoval jeden z reaktorů jaderné elektrárny. Okolí města, které leží na pomezí Ukrajiny, Běloruska a Ruska, zůstává i 22 let po havárii zamořeno radioaktivitou uvolněnou při explozi.
Prezident Viktor Juščenko a další vysocí činitelé v noci na dnešek - k výbuchu reaktoru došlo v 01:23 hodin - položili květy a zapálili svíce u pomníku obětem Černobylu v Kyjevě, kde se za oběti také sloužila mše. Smuteční noční vzpomínka se konala i v městečku Slavutič, ležícím 50 kilometrů od místa katastrofy, kde žije značná část bývalých obyvatel a zaměstnanců Černobylu.
„Černobylská katastrofa se stala celosvětovou. Dodnes postihuje zdraví lidí a životní prostředí,“ zdůraznilo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zdravotnictví.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v pátek slíbil pomoc Spojených národů při rekonstrukci zničeného regionu. V prohlášení k výročí havárie uvedl, že OSN vyhlásila léta 2006 až 2016 za desetiletí rekonstrukce a trvalého rozvoje pro region Černobylu. OSN podle jeho slov v této době udělá pro obnovu regionu vše, co je možné.
Neštěstí má na svědomí defekt reaktoru s pořadovým číslem 4. Po výbuchu byla zamořena Ukrajina a značná část Evropy, hlavně pak Bělorusko a Rusko, tehdy republiky Sovětského svazu. Moskvě trvalo dlouhou dobu, než alespoň přiznala, že došlo k havárii.
Přes 25 000 lidí, kteří se v různých fázích bezprostředně podíleli na odstraňování následků neštěstí, zemřelo na nemoci způsobené ozářením. OSN v září 2005 odhadla počet úmrtí na rakovinu způsobených Černobylem na 4 000, ale číslo zpochybnila řada nevládních organizací.
Na Ukrajině má 2,3 milionu lidí přiznáno postavení „trpících následky katastrofy“. Od havárie bylo podle ministerstva zdravotnictví operováno 4 400 pacientů, v době katastrofy dětí a dospívajících, kvůli rakovině štítné žlázy, což je patrně nejzjevnější následek ozáření.
Elektrárna, jejíž jeden blok produkoval elektřinu ještě dlouho po havárii, byla definitivně uzavřena v prosinci 2000. Poškozený reaktor byl hned po výbuchu spěšně zakryt železobetonovým sarkofágem, který však rychle chátrá a konstrukci hrozí zhroucení, navíc už nezachytává radioaktivní záření ze zbytků reaktoru, které nadále více než padesátkrát překračuje přípustné normy. Stavba nového krytu nad zničeným reaktorem začala před šesti lety, ale kvůli radioaktivitě se protahuje. Stavbaři smějí působit v Černobylu nejvýše tři měsíce.
