Srbové v rámci amnestie odevzdali tisíce zbraní

3 minuty
Horizont ČT24: Dobrovolné odevzdávání zbraní v Srbsku
Zdroj: ČT24

Vláda v Bělehradě usiluje o snížení množství nelegálně držených zbraní. Po týdnu zbraňové amnestie odevzdali Srbové 13 500 pistolí a pušek. Radikální změnu politiky způsobily dva případy hromadné střelby z počátku měsíce. Zemřelo 18 lidí – poslední obětí je dívka, která byla po zásahu do hlavy v kómatu.

Odevzdanými zbraněmi naplnili Srbové policejní sklad během jednoho týdne. Zbraně mohou do 8. června odevzdat na kterékoli policejní stanici bez otázek a strachu z následků. Po tomto datu se už policie ptát bude.

Registrované zbraně musí Srbové zamknout do trezoru, jinak je úřady zabaví. Nelegální kusy pak chce Srbsko vypátrat a jejich majitelům bude hrozit až patnáctiletý trest. Kontroly ale budou těžké – Srbsko patří spolu se Spojenými státy, Jemenem a Černou Horou k zemím s největším množstvím střelných zbraní na počet obyvatel a experti varují, že nikdo nemá ani tušení, kolik nelegálních zbraní se v zemi skrývá v důsledku války na Balkáně v 90. letech.

Srbové protestují

Ke zbraňové amnestii v zemi dochází po dvou hromadných střelbách. První rozpoutal v bělehradské škole třináctiletý chlapec 3. května, deset lidí přišlo o život (dosud poslední obětí tohoto masakru se stala v pondělí po čtrnácti dnech v kómatu jedna ze zasažených školaček). Den po tragédii v Bělehradě jiný střelec u města Mladenovac zabil osm lidí a dalších čtrnáct zranil. 

Neklid v zemi po obou incidentech stále přetrvává. Naposledy v pátek vyšly do ulic Bělehradu desítky tisíc lidí. Vláda podle nich selhala, po smrti 18 lidí v pouhých dvou dnech volají po rezignaci ministra vnitra a boji proti násilí, kterého podle nich ve společnosti přibývá. „(Žádáme) okamžité zrušení televizních pořadů typu reality show, které propagují násilí, agresi a nemorálnost na celostátní úrovni,“ vyzvala jedna z organizátorek protestu.

Petici, která žádá konec dvou provládních televizí, už podepsalo na 450 tisíc lidí. Až šedesát procent obsahu jejich vysílání zabírají právě násilné reality show. Na obrazovce se objevují i zbraně. A střídají je slovní útoky prezidenta a vlády proti opozici. Ta proto tvrdí, že amnestie a tvrdší pravidla pro držení zbraní zdaleka nestačí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...