Varšava – Několikametrový dřevěný kříž, který rozděloval polskou veřejnost, dnes ráno šéf prezidentské kanceláře Jacek Michalowski s několika spolupracovníky odnesl do kaple uvnitř paláce. Po dubnové havárii prezidentského letadla v ruském Smolensku ho vztyčili skauti jako symbol jednoty národa v neštěstí. Dlouho ale Poláky nespojoval – po nějaké době se totiž začali lidé hádat, jak dlouho tam má stát. Rozpoutala se doslova polsko-polská válka, ve které hrál prim bizarní fanatismus a padaly urážky i rány pěstí.
„Kříž se stal rukojmím politické hry a světonázorových sporů,“ prohlásil na dnešní tiskové konferenci Michalowski. Trvající hádky o kříž podle něho narušovaly autoritu státu a církve a zraňovaly náboženské cítění mnoha Poláků.
Z kaple v prezidentském paláci má být kříž přenesen do nedalekého akademického kostela svaté Anny, což dnes potvrdila varšavská arcidiecéze. Zástupce „obránců kříže“ dnes ujistil, že se budou před sídlem hlavy státu modlit tak dlouho, dokud na místě kříže nebude postaven pomník.
Kříž, který rozdělil národ…
Po smolenské katastrofě ke kříži přicházely davy Poláků z celé země, aby uctily památku 96 obětí leteckého neštěstí. Truchlící stáli v desetihodinových frontách, chtěli se rozloučit s prezidentem Lechem Kaczyńským a jeho manželkou Marií. Skauti přinesli kříž a postavili ho mezi rozpálené svíčky. Nikdo nebyl proti, byla to samozřejmost. „Cítili jsme takovou potřebu. Byl to symbol jednoty národa po katastrofě,“ popsal nápad vztyčit kříž skaut Jan Radziwil.
Po vítězství ve volbách nový prezident Bronislaw Komorowski navrhnul, aby byl přenesen do blízkého kostela. V tu chvíli však explodovala nálož plná nenávisti, urážek a neuvěřitelných scén. Vznikl výbor na obranu kříže a s křížem nikdo nesměl hnout.
Zrádci, neznabozi, pacholci
Polsko se poté ponořilo do diskuse o kříži a letecké tragédii. Atmosféru těchto dnů charakterizuje doposud nevídaná každodenní agrese a nesnášenlivost. Kříž před prezidentským palácem ve Varšavě se stal hlavním politickým tématem. Povodně, rozpočtové škrty, vyšší daně, nástup nového prezidenta, konflikty koalice a opozice. To vše bylo ve stínu sporu o kříž.
Premiér Donald Tusk o bojích o kříž:
„Je to nechutné a nevkusné.“
Zhruba před měsícem policie před křížem postavila železné zátarasy, jeho „obránci“ tak k němu už bezprostřední přístup neměli. Před palácem se ale i tak stalo několik incidentů, u kterých zasahovala policie.
Když chtěli městští strážníci obránce kříže po dobrém poslat za ohrazení, neuspěli. Museli použít sílu. Jedni se modlili, druzí strážníkům i policistům spílali. Označili je za zrádce, neznabohy a pacholky ničící Polsko.
Boj o kříž se stal spíše politickou hrou, tábor premiéra Donalda Tuska byl za přesunutí dřevěného symbolu, bratr zesnulého prezidenta Jaroslaw zase pro jeho zachování. „Kříž před prezidentským palácem doprovázejí nejen emoce, ale především politické zájmy. Nic si nenalhávejme, je to nechutné a nevkusné,“ uvedl premiér Tusk. Reakce Jaroslawa Kaczyńského na sebe nenechala dlouho čekat: „Pokud prezident Komorowski kříž odstraní, pak je jasné, kým ve skutečnosti je a na čí straně ve výkladu polské historie a současných vztazích stojí,“ řekl.
Jaroslaw Kaczyński po své porážce v prezidentských volbách vsadil na konflikty. Vítězství Bronislava Komorowského označil za omyl, odmítl přijít na jeho uvedení do funkce a prezidenta s premiérem považuje za hlavní viníky leteckého neštěstí.
