Špion Suťagin přiletěl do Vídně. Čeká na výměnu?

Moskva - Ruský vědec Igor Suťagin, který byl v Rusku odsouzen za špionáž pro CIA, dnes přiletěl do Vídně. To vše v den, kdy se údajně mezi Ruskem a USA měla uskutečnit výměna zajatých špionů, jak tvrdí moskevský rozhlas. Oficiální zdroje ale zatím mlčí. BBC v této souvislosti připomíná, že desítka agentů zadržených minulý měsíc v Americe, kteří by mohli být součástí výměny, by měla teprve dnes stanout před federálním newyorským soudem. Není tedy zcela jasné, kolika a kterých agentů by se výměna vlastně měla týkat.

Vědec Igor Suťagin byl před šesti lety v Rusku odsouzen k 15 letům vězení za špionáž. Američanům měl podle ruských soudů předat jaderné tajemství. Právě on by měl hrát při dnešní výměně hlavní roli.

Podle ruské agentury Interfax byl Suťagin v pondělí odvezen z věznice na severu Ruska do Moskvy. Dnes pak přiletěl do Vídně. Výměnou za něj by podle agentury mohlo být ve Spojených státech propuštěno i víc lidí. Spekuluje se o deseti ruských špionech, kteří byli zadrženi v červnu. 

Včera byli ruští špioni v New Yorku obvinění ze spiknutí a devět z nich pak i z praní špinavých peněz. V obvinění se zatím nic nepíše o špionáži. Pokud budou usvědčeni, hrozí jim trest minimálně pěti let vězení za předávání informací cizí mocnosti. Ti, kteří byli navíc obviněni z praní špinavých peněz, mohou odejít od soudu s trestem až 25 let vězení. 

Podle listu New York Times americké úřady jednají s právníky podezřelých. Jednou ze zatčených ve Spojených státech je Anna Chapmanová. Společně s ostatními se měla podílet na obchodu s falešnými dokumenty a praní špinavých peněz. Její rodina považuje obvinění za absurdní. „Podám žalobu za zveřejnění jejích osobních údajů. Anna není nějaká Mata Hari. Vede normální život osmadvacetileté ženy,“ stěžuje si její matka. 

Na nevině trvají i advokáti dalších dvou zadržených – novinářky Vicky Palaezové a Juana Lazara, který se údajně přiznal ke spolupráci s ruskou tajnou službou. Jeho advokátka Juana Lazara to ale popírá: „Můj klient odmítá, že by se k čemukoliv přiznal. Neviděl jsem žádné podepsané přiznání.“

Americká vláda se podle listu New York Times snaží případ 10 ruských agentů urovnat co nejrychleji - obvinění by se mohli přiznat k méně závažným prohřeškům. Poté by následovala okamžitá deportace do Ruska. Ruská média mezi možnými adepty na výměnu uvádí kromě Suťagina také bývalého ropného magnáta Michaila Chodorkovského, vězněného za daňové úniky, nebo plukovníka ruské vojenské rozvědky Sergeje Skripala, obviněného ze špionáže pro Británii.

Špioni, kteří by se mohli stát součástí výměny:

SERGEJ SKRIPAL

  • penzionovaný důstojník ruské vojenské rozvědky
  • zatčen v prosinci 2004, v srpnu 2006 odsouzen k 13 letům vězení za špionáž pro britskou tajnou službou MI6

IGOR SUŤAGIN

  • bývalý šéf sekce Ústavu strategických studií USA a Kanady Ruské akademie věd
  • zadržen 27. října 1999, obviněn ze shromažďování údajů týkajících se vývoje výzbroje a jaderných ponorek a jejich předávání britské firmě napojené na americkou CIA
  • začátkem dubna 2004 odsouzen na 15 let
  • podle organizace Human Rights Watch se mu nedostalo spravedlivého soudu a mohl se stát obětí politicky motivovaného obvinění.

ALEXANDR SYPAČOV

  • důstojník ruské zahraniční rozvědky
  • v listopadu 2002 odsouzen k 8 letům odnětí svobody za špionáž
  • obviněn z vyzrazení státního tajemství představitelům CIA
  • zadržen v dubnu 2002, když údajně předával tajné materiály zástupci zahraničních tajných služeb

ALEXANDR ZAPOROŽSKIJ

  • bývalý agent ruské zahraniční rozvědky
  • po odchodu do důchodu v roce 1997 odjel do Spojených států, kde údajně předával americké straně tajné informace o ruských tajných službách a jejích agentech
  • po návratu do Ruska v roce 2001 zatčen a v roce 2003 odsouzen k 18 letům vězení za špionáž
  • podle médií byl zapleten do vyzrazení vysokého činitele CIA Aldricha Amese a agenta FBI Roberta Philipa Hanssena, kteří byli za špionáž pro SSSR a Rusko odsouzeni na doživotí

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA plánují otevřít v Grónsku dvě vojenské základny, píše Reuters

Spojené státy plánují otevřít dvě vojenské základny v Grónsku, které je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa klíčovým územím pro obranu amerických národních zájmů. O plánu v úterý informovala agentura Reuters s odvoláním na tři nejmenované zdroje. Trump má v úterý s premiéry Dánska a Grónska podepsat dohodu týkající se amerických bezpečnostních zájmů.
před 40 mminutami

Věci spojené s herečkou Bardotovou se v aukci prodaly za téměř milion eur

Za téměř milion eur (skoro 25 milionů korun) se v pondělí v aukci prodalo 285 osobních věcí a suvenýrů spojených s francouzskou herečkou Brigitte Bardotovou, která zemřela loni 28. prosince ve věku 91 let. Podle agentury AFP se cena vyšplhala na téměř dvacetinásobek odhadované částky. Kupce našel každý z nabízených předmětů, napsala agentura DPA.
před 3 hhodinami

Východní Japonsko minul silný tajfun, sesuvy půdy si vyžádaly nejméně dva mrtvé

Silný tajfun Dujuan se v pondělí přiblížil k tichomořskému pobřeží Japonska a minul metropolitní oblast Tokia. Východní část ostrovního státu ohrožuje přívalový déšť, silný vítr a zvýšené riziko povodní a sesuvů půdy. Ty si podle úřadů už vyžádaly nejméně dva lidské životy, řada dalších lidí se pohřešuje. Informovaly o tom agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na japonské meteorology a úřady.
před 4 hhodinami

Členské země EU nestvrdily avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU podle diplomatů nestvrdily dříve avizovanou dohodu velvyslanců na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Podle původních informací se členské země shodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy tentokrát o tři roky, původně se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců. Mělo jít o kompromisní dohodu, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Velká americká média kvůli sporu o akreditace nebudou pokrývat Trumpovy aktivity

Stanice CNN a MSNOW a server Politico podávají žalobu proti administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim prezident nechal odebrat akreditace do Bílého domu, což zdůvodnil tím, že tato média podle něj o činnosti vlády a prezidenta informují neobjektivně a lživě. Média uvádějí, že omezení je v rozporu s prvním dodatkem americké ústavy, který má mimo jiné garantovat svobodu tisku. Hlavní televizní stanice zároveň oznámily, že ze solidarity se CNN nebudou pokrývat Trumpovy aktivity.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Paramount se dohodl na urovnání žaloby bránící koupi Warner Bros. Discovery

Americký mediální gigant Paramount Skydance se dohodl s Kalifornií a dalšími státy USA o urovnání žaloby, jejímž cílem bylo zablokovat jeho dohodu o převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Oznámil to kalifornský generální prokurátor Rob Bonta. Urovnání žaloby je podle agentur klíčovým krokem k dokončení transakce, která by zásadně změnila tvář Hollywoodu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Slovenští politici se vymezují vůči Ficově zpochybňování článku pět NATO

Slovenská politická scéna se vymezuje vůči výrokům tamního premiéra Roberta Fica (Smer) o závazcích vůči NATO, v nichž zpochybnil vojenskou pomoc partnerům v případě napadení. Před podobným postojem varovala slovenská hlava státu Peter Pellegrini i předseda tamního parlamentu Richard Raši (Hlas). Kritické vzkazy si Fico vyměnil i s českým prezidentem Petrem Pavlem.
před 7 hhodinami

VideoHlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů. V gulagu bylo i dvacet Čechoslováků. Kromě náročných podmínek se vězni museli vypořádat s hladem, nemocemi a podle nálezů archeologů pravděpodobně i násilím dozorců. Aby ale výzkumníci zjistili jména vězňů a vězeňkyň, musely by jim je poskytnout ruské archivy. „V dnešním Rusku si to neumím představit. Tam zavřeli muzeum gulagu, vyhnali ze země memoriál, označili ho za extremistickou organizaci a evidentně režim dělá vše pro to, aby téma gulagu a sovětských represí vymazal z veřejného prostoru,“ poznamenal Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz. Aktuálně jsou archeologové teprve na začátku výzkumu. Pokračovat budou příští rok v červnu, kdy by chtěli i s českými a kazašskými studenty odkrýt větší část areálu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.