Saúdská Arábie uznává právo Spojených států na sebeobranu. V souvislosti se zabitím íránského generála Kásima Solejmáního americkým dronem to v rozhovoru pro ČT řekl saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr. Šéf tamní diplomacie také tvrdí, že vražda novináře Džamála Chášakdžího, k níž dal podle vyšetřovatelky OSN příkaz Rijád, je „velkým zločinem“, jehož pachatelé už však byli potrestáni.
Je podle vás Blízký východ bezpečnější, než byl před 2. lednem, tedy před zabitím generála Solejmáního?
Věřím, že ano. Blízkovýchodní region vždy čelil různým výzvám: ať už se jednalo o arabsko-izraelský konflikt, Libanon, Sýrii, Irák… Čelíme také íránské agresivitě napříč celou oblastí. V Afghánistánu spolu zápolí Indie s Pákistánem. V Jemenu zuří válka. V Libyi také. Stavíme se proti pašerákům lidí, zápolíme s pirátstvím na moři, čelíme energetickým problémům. Naším záměrem je tyto problémy vyřešit.
Jenže v Teheránu to teď vře. Bylo zabití Solejmáního správným a dobře načasovaným krokem?
Těžko říct, jestli to bylo správně načasované. Ví se o něm, že řídil největší teroristickou síť na světě, která má na svědomí tisíce lidských životů. Takže k otázce, jestli to zabití je dobré či špatné: byl velitelem ve válce – a ve válce byl také zabit.
V Saúdské Arábii jste zprávu o jeho zabití uvítali?
Myslíme si, že je nutné pracovat na zmírnění napětí, na deeskalaci. Chceme, aby se věci posunuly k normálnější situaci.
Říkáte, že si přejete snížení napětí. Zabití Solejmáního tomu napomohlo? Jde přece o protichůdné věci.
Chtěl jsem jen zdůraznit, že je nutné vidět příčiny. Nejdřív Íránem podporované milice zaútočily na mezinárodní základny v Iráku. Jeden Američan přišel o život. Američané tedy jen využili práva na sebeobranu, když udeřili na tyto milice – konkrétně na ty v Iráku a Sýrii.
Následovala další íránská odveta, načež došlo na útok na Kásima Solejmáního. Takže – my odsuzujeme útoky milicí na základny, uznáváme právo Američanů na sebeobranu a odsuzujeme íránský balistický úder. Voláme po tom, aby se obě strany zdržely dalších násilností. Musíme pracovat na deeskalaci a na tom budovat další vztahy.
Před pár týdny přišlo v Íránu o život na patnáct set lidí při represích po velkých protivládních protestech. Teď naopak se lidi při Solejmáního pohřbu zúčastnili průvodů v největším počtu od dob pohřbu ajatolláha Chomejního. Není to tak, že zabití Solejmáního Íránce sjednotilo?
Ale vždyť v Íránu protivládní protesty stále probíhají. Také vidíme protesty v šíitských oblastech Iráku proti vládě, v níž má Írán rozhodující slovo. Také tu jsou už dlouho nevídané protesty v šíitských oblastech Libanonu namířené proti hnutí Hizballáh. Jinými slovy – lidé zjevně chtějí lepší, efektivnější vlády, které je nebudou pořád jen vystavovat válkám, nýbrž jim otvírat cesty k lepším životním příležitostem.
Často zaznívá, že zabití Solejmáního může vejít do dějin stejně jako atentát na Františka Ferdinanda, tedy rozpoutat světovou válku. Co o tom soudíte?
Nemyslím si to. A rozhodně doufám, že se nic takového nestane. Všichni se snaží vyhnout válce. Ta je drahá a destruktivní. My se v Saúdské Arábii soustředíme na reformní agendu, kterou prosazují Jeho Výsost a spolu s ním korunní princ. Chceme se ekonomicky rozvíjet, sázet na inovace a technologii, cheme dále zrovnoprávňovat ženy, jakož i mladé lidi.
Snažíme se otevírat turistům, hledáme cesty, jak otevřít příležitosti pro sedmdesát procent populace, které je méně než třicet let. To je naše vize. Jen to porovnejte s íránskou vizí: šířit smrt, destrukci a revoluci.
Irácký premiér uvedl, že Solejmání přijel do Bagdádu, aby tam předal poselství pro Saúdskou Arábii. Bylo to tak?
O tom nic nevím.
Jste vůbec s Teheránem v kontaktu, třeba i nepřímém, tedy s pomocí Bagdádu?
K nám zavítalo už mnoho vysokých návštěv, aby nám předalo nějaké poselství, nebo aby apelovalo na udržení míru. Vždy odpovídáme stejně: my nepotřebujeme prostředníky. Írán ví, co má dělat. Musí změnit svoje agresivní chování vůči Saúdské Arábii a celému regionu.
V Jemenu se v poslední době situace poměrně uklidnila, není tolik bombardování. Máme to považovat za součást vstřícného kroku z vaší strany právě vůči Íránu?
Ne, děje se tak kvůli naší snaze o dohodu s hútíjskými milicemi v Jemenu. Dali jsme jim najevo, že my jsme tuto válku nerozpoutali. Byli to oni, tedy jimi provedený převrat. My jsme intervenovali o devět měsíců později. A od prvního dne říkáme, že věc je nutné vyřešit politicky, nikoli vojensky. Že mají Hútíové samozřejmě právo na účast ve vládě, stejně jako všichni ostatní. Ale že musí rozpustit svoje milice a že nemohou mít nárok na právo veta.
Podívejte, my jsme od začátku války poslali do Jemenu humanitární pomoc v hodnotě více než čtrnáct miliard dolarů. V posledních měsících se situace uklidňuje, intenzita vojenských operací se snížila o osmdesát procent. Chceme, aby obyvatelé Jemenu začali spolu mluvit. Došlo i na výměnu vojenských zajatců a pracujeme spolu se všemi na uplatnění rezoluce OSN 2216.
To jsou dobré zprávy. Jenže se týkají jen Jemenu, nebo dochází ke zlepšení vašich celkových vztahů s Íránem?
Írán by neměl hrát v Jemenu žádnou roli.
Ale vždyť víme, že ji tam hraje.
Ano, teď ji hraje. Ale po dobu posledních dvou tisíc let Írán nepřiložil ruku k dílu, aby v Jemenu postavil jedinou školu, silnici nebo nemocnici. Jejich dnešní role je pouze ta, že do země dodávají balistické střely, které jsou pak použity proti Saúdské Arábii. My v Jemenu nemáme žádné zájmy, nechceme tam dominovat. Pouze chceme, aby tam nezískaly hlavní slovo nepřátelské milice napojené na Írán a na hnutí Hizballáh.
Jak moc vaši agendu ohrožuje aktuální vývoj na Blízkém východě?
Musíme se poprat s každou výzvou, na kterou narazíme. A také, že to děláme. A postarat se o blahobyt našich obyvatel. Zaručit jim život v bezpečí. Já moc doufám, že to aktuální vyostření povede k tomu, aby si lidé řekli: Co je dost, to je dost. Vykročme jiným směrem.
Myslíte lidé v Íránu?
Íránská agrese trvá od dob jejich revoluce v roce 1979. V Libanonu vytvořili hnutí Hizballáh a zaútočili na tamější americkou ambasádu. Zabili americké mariňáky na bejrútském letišti. Unesli a zabili spoustu diplomatů včetně těch z mé země. Nesou odpovědnost za útok na věže v Khobáru u nás v Saúdské Arábii v roce 1996. Oni mohou za to, že jeden velitel al-Káidy mohl v roce 2003 dát přímo z Íránu povel k bombovému útoku na tři obytné budovy u nás v Rijádu. O tom není pochyb. Máme nahrávky.
Mohou za útok na autobus v Bulharsku, noční klub v Německu a samozřejmě mohou za zhruba tři sta raket, které byly vypáleny na Saúdskou Arábii. Co byste vy u vás v Česku asi dělali, kdyby na Prahu dopadlo dvacet raket? Jen byste seděli se založenýma rukama? Írán nese odpovědnost za více než dvě stě dronů, které zaútočily na Saúdskou Arábii. My jsme přitom na Írán ani jednou nevystřelili.
Nepochybuji, že Íránci by vás asi dokázali kritizovat na základě podobně dlouhého seznamu. Ale zpět k dnešní době: Íránci loni v září zaútočili na ropná zařízení vaší firmy Saudi Aramco. Zlepšili jste mezitím obranu těch zařízení? Je přece jasné, že by se mohla stát opět terčem.
Abychom si to upřesnili. My tvrdíme konkrétně to, že Írán nese odpovědnost za tento útok. Byly to drony vyrobené v Íránu a útok přišel ze severu. Požádali jsme OSN, aby pomohla se svými vyšetřovateli. A podobně jsme požádali o pomoc americké, britské, francouzské a jiné vyšetřovatele, abychom zjistili, odkud ty drony vzlétly. Až teprve poté bude možné říct, kdo přesně útok spáchal. Ale víme, že to byly drony íránské provenience, stejně jako střely, jimiž byly vybaveny.
Víte, to byl útok na celý svět. Vždyť přece když zastavíte pět procent světové výroby ropy, poškodíte každého, ať už žije v Japonsku, Indii, České republice, Británii, Americe. Írán napadl svět, nikoli nás. Proto tu máme partnery z celého světa, aby nám pomohli věc vyšetřit.
Co čeká váš region v příštích týdnech či měsících?
Já doufám, že si lidé spočítají, že extremismus, agrese a export revolucí jsou špatným programem. Než se vydávat všanc silám temna, je přece lepší pracovat na tom, aby nám všem bylo lépe. Aby každý mohl v dnešním světě uspět.
Lze namítnout, že síly temna bychom našli i u vás. Třeba v podobě vraždy novináře Džamála Chášakdžího.
Tato vražda je velkým zločinem. Je to pro moji zemi bolestivá věc. Je to chyba, která se nikdy neměla stát. Jeho Výsost král a korunní princ uvedli do chodu vyšetřování. Jedenáct lidí bylo obviněno, pěti z nim soudce vyměřil trest smrti. Nyní probíhají odvolací řízení. Takže jsme věc vyšetřili, našli pachatele, potrestali je a pracujeme teď na zlepšení systému, aby se nic takového už nemohlo stát znovu.
Je těžké vysvětlovat vašim partnerům v cizině, že ten zločin byl provedený bez posvěcení z nejvyšších míst?
My jim říkáme: podívejte na kauzu (týrání ve věznici) Abú Ghrajb v Iráku. Věděl snad nejvyšší velitel, co se tam děje? Nikoli. Věděl ministr obrany Donald Rumsfeld, co se v Abú Ghrajbu odehrává? Nevěděl. Prezident Bush? Také to nevěděl. Tu věc spáchali jedinci, kteří překročili svoje pravomoci. Čili: vyšetři, najdi viníky, potrestej je a zařiď, aby se to už neopakovalo. Byl to hrozný zločin. Nechceme, aby se opakoval. A bude nás to pronásledovat ještě mnoho let.
Proč jste přijel do Česka?
Před pár lety jsem dostal od svého kolegy pozvání. Slíbil jsem, že přijedu. A tak jsem tedy tady. S Českem jsme navázali diplomatické vztahy před 25 lety. Ale nikdy tu nikdo z naší vlády nebyl. Proto jsem si řekl, že musím za vámi vyrazit. Nabízí se spousta příležitostí, jak naše vztahy prohloubit. Ať už jde o obchod, investice, umělou inteligenci, automatizaci, energetiku, stavebnictví.
Hluboce si vážíme vašich historických zkušeností, ať už mluvíme o pražském jaru, nebo o tom, jak jste se dokázali mírumilovně dohodnout na rozdělení Československa. Nevím o žádné jiné zemi, která by to dokázala. A když jsem se tedy prošel po historickém jádru Prahy, narazil jsem na stavby, které tu stojí třeba i tisíc let.
V poslední době se snášela kritika na českého prezidenta v souvislosti s některými jeho výroky, které se týkaly islámu. Neohrozilo to vzájemné vztahy?
Považujeme vás za umírněný, úctyhodný národ. A vaše vláda odmítá extremismus. Chceme se zkrátka soustředit na pozitivní věci. Před pár dny se tu u vás odehrál jeden incident, týkal se mešity. A mezi prvními, kdo to odsoudil, byla vaše zdejší židovská komunita. Když někdo zaútočí na jednu menšinu, je jasné, že příště to může být jiná menšina. Proto odmítáme extremismus a říkáme to i našim dětem u nás ve školách, káže se o tom u nás v mešitách, píše se o tom u nás v médiích. Chceme zkrátka u nás vypěstovat kulturu snášenlivosti a tolerance.
Všichni jsme děti boží. Naše víra nám přikazuje, abychom uctívali všechny proroky: Abraháma, Mojžíše, Ježíše a Mohameda. Nelze nikomu přikazovat, jakou víru má vyznávat. Naše ministerstvo zdobí nápis z Koránu, který zní: Stvořil jsem vás jako muže a ženu, jako národy a kmeny, abyste se navzájem poznávali. Není tam napsáno: abyste se navzájem zabíjeli. Svět je stále menší, stále jsme si blíž. Válka v Libyi se může rychle týkat i lidí zde u vás v Česku. Proto musíme hledat to, co nás sbližuje, nikoli rozděluje.
Přišel jste spolu s českými hostiteli na něco, co by mohlo posloužit jako nástroj pro okamžité prohloubení vztahů obou zemí?
Více vzájemných návštěv. Je to teď, jak říkám, naše první návštěva. A jak říká slavný americký herec a režisér Woody Allen, devadesát procent života se skládá z toho, že se někde ukážete. Čili musíte přijít osobně, jinak nikdy nedojde na využití všech příležitostí, které se nabízejí. Přijeďte, do Saúdské Arábie lze nyní cestovat, vízum lze získat on-line.
Text je redakčně upraven.
