Paříž - Na další sankce proti Kremlu by mělo dojít až v případě, že Rusko anektuje další část Ukrajiny. Na návštěvě Francie to řekl český premiér Bohuslav Sobotka s tím, že Rusko by mělo snížit vojenskou přítomnost podél hranic s Ukrajinou. Sobotka jednal v Paříži s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Kromě Ukrajiny probírali okrajově i další témata – evropskou integraci, jadernou energetiku či spolupráci resortů obrany.
„Česká republika s velkým znepokojením sleduje vysokou koncentraci ruských vojsk na hranicích Ukrajiny. Domníváme se, že by Rusko mělo skutečně přistoupit k deeskalaci situace, že by se měla snížit vojenská přítomnost Ruska podél ukrajinských hranic,“ vyjádřil své přesvědčení český premiér.
V pohledu na situaci na Ukrajině se podle Sobotky Česko s Francií shodují. „Myslím si, že jak Česká republika, tak Francie vidí příčiny eskalace napětí právě v tom, že tady je masivní koncentrace ruských jednotek na ukrajinských hranicích, což přirozeně vytváří určitý nátlak na Ukrajinu a může to být vnímáno jako zastrašování,“ podotkl Sobotka. Rusko se podle něj přímo angažuje ve snaze zvýšit zmatek a napětí na východní a jihovýchodní Ukrajině.
Také Evropský parlament vyzval Moskvu, aby okamžitě stáhla své vojáky od ukrajinských hranic. Rusko podle něj řídí separatisty, kvůli kterým na východě Ukrajiny sílí střety, a mělo by s tím přestat. Europarlament zároveň vyzval členské země Unie k pomoci v případě, že Kreml odstřihne Ukrajinu od dodávek ruského plynu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes důrazně popřel, že by na východě Ukrajiny byla ruská armáda nebo ruští instruktoři. V televizní debatě s občany toto tvrzení označil za nesmysl. Podle něj na neklidném východě Ukrajiny vystupují za své požadavky místní lidé. Putin nicméně přiznal, že v době březnového referenda na poloostrově Krym „za zády“ místní sebeobrany stáli ruští vojáci (více zde).
Putin rovněž označil vyslání ukrajinské armády na východ země v posledních dnech za další vážný zločin Kyjeva. Sám doufá, že dojde na diplomatickému řešení krize a „nebude muset“ využít práva nasadit vojska na východě Ukrajiny. To mu už dříve horní komora parlamentu povolila.
Zeman o vyřešení krize: Přispět musí obě strany konfliktu
„Já se pouze snažím varovat Rusko před invazí na východní Ukrajinu a snažím se doporučit ukrajinské vládě, aby vyjednávala s ruskojazyčnou menšinou na východě, aby se tak předešlo v prvním případě invazi a ve druhém případě občanské válce.“
Hollande ani Sobotka si další sankce proti Kremlu nepřejí
Sobotka si v současné době myslí, že na další kolo sankcí proti Rusku ještě čas nenastal. Jednat by se o nich mělo až v případě, že Rusko anektuje další část Ukrajiny. Hollanda informoval o skeptickém postoji Česka vůči možným hospodářským sankcím.
Francouzský prezident na společné tiskové konferenci varoval před možným zpřísněním evropských sankcí proti Rusku, pokud se nenajde řešení na dnešních ženevských jednáních o ukrajinské krizi mezi ministry zahraničí EU, USA, Ruska a Ukrajiny. „Mohli bychom zvýšit úroveň sankcí, pokud se nedospěje ke schůdnému řešení,“ prohlásil Hollande. Takový vývoj si ovšem nepřeje.
O zesílení sankcí by mohl rozhodnout mimořádný summit EU příští týden v Bruselu. Francouzský prezident zároveň vyjádřil přesvědčení, že „východisko z krize“ umožní prezidentské volby, které se mají na Ukrajině uskutečnit 25. května. Důležité podle něj je, aby se hlasování „mohlo uskutečnit na celém území Ukrajiny a za podmínek transparentnosti a úplné svobody“.
Petr Zavadil, zpravodaj ČT
„Sobotka přijel do Francie mimo jiné proto, že večer tu budou Evropští socialisté zahajovat svou kampaň do květnových evropských voleb za účasti klíčových politiků v čele s Martinem Schulzem. Ten by se v případě úspěchu mohl stát příštím předsedou Evropské komise.“
