Londýn - Bojovník za právo na dobrovolnou smrt Tony Nicklinson zemřel ve věku 58 let. Muž byl od roku 2005 paralyzován od krku dolů a neobešel se bez cizí pomoci. Následky utrpěl po mozkové mrtvici, předtím hrál amatérsky rugby i jinak sportoval a byl aktivní. Dlouho bojoval za to, aby lékaři mohli legálně ukončit jeho život. Jeho rodina upřesnila, že zemřel ráno doma na zápal plic. Skonal přitom pouhých šest dní poté, co mu justice zamítla právo na asistovanou smrt. Policie nepokládá smrt za podezřelou.
Svůj život po těžké mrtvici na služební cestě do Atén popisoval jako noční můru. Nicklinson nemohl po mrtvici mluvit a od krku byl ochrnutý. Potřeboval neustálou péči, i když byl duševně v pořádku. Se světem komunikoval jen mrkáním a pomocí počítače.
„Když budou politici dál ignorovat jedno z nejdůležitějších témat naší společnosti, můžou si jen sotva stěžovat na to, že soud umožnil debatu. Není přijatelné, aby lékařství 21. století ovládal přístup ke smrti z 20. století,“ říkal Nicklinson.
Muž byl rozhodnutím zdrcen
V lednu se obrátil na soud s tím, aby tribunál řekl, že když ho nějaký doktor připraví o život, tak nebude obviněn z vraždy. Minulý týden otec dvou dětí Nicklinson ve sporu o povolení nechat se usmrtit ale neuspěl. Britské ministerstvo spravedlnosti tvrdilo, že vyhovět mu by znamenalo změnit zákony postihující vraždu.
Nicklinson se v reakci na rozhodnutí justice prý rozplakal a vyjádřil politování, že ho zákon odsuzuje k nedůstojnému a bídnému životu. Prohlásil, že je zdrcen a trval dále na svém přání „důstojně zemřít“.
Podle zdrojů blízkých rodině Nicklinson v posledním týdnu přestal přijímat potravu. O tom, že přinejhorším prostě zemře hlady, mluvila jeho žena hned poté, co nejvyšší soud zakázal lékařům asistovat u jeho sebevraždy. „Podle mě je to strašný způsob, jak odejít. Je to naprosto nelidské a vláda ho do toho zřejmě opravdu nutí,“ konstatovala jeho manželka. Nicklinsonova dcera Beth nyní na Twitteru uvedla: „Nemohla jsem si přát lepšího, tak silného otce. Nyní už máš klid.“
Britská policie sdělila, že nebyla přivolána na místo úmrtí, že nezačalo žádné vyšetřování a úmrtní list podepsal lékař, který postiženého muže vídal pravidelně. Policie tak dala najevo, že smrt nepovažuje za podezřelou.
Ne každý volí smrt
Televizi BBC se přitom po verdiktu sám přihlásil i muž podobně postižený jako Tony. Na rozdíl od něj se ale Michael Cubiss pořád umí smát.„ Mike je překvapivě šťastný. I mě samotnou občas udiví, jak šťastný umí být,“ prohlásila jeho žena. Cubiss nikdy nemyslel na dobrovolnou smrt. Chce žít, aby viděl vyrůstat své tři děti. Pro Tonyho Nicklinsona má ale plné pochopení. Podle něj by stát měl být připravený na to, že lidé prožívající takové peklo, budou eutanázii vyžadovat.
Eutanazie je v Evropě tolerována ve Švýcarsku a povolena v Nizozemsku a Belgii. Řada evropských států ji zakazuje, povoluje ovšem nějakou formu asistované smrti. V Británii je nelegální, ale jistá expertní komise v lednu doporučila politikům dosavadní právní úpravu přehodnotit s cílem povolit lékařům pomáhat ukončit život pacientům, kteří jsou nevyléčitelně nemocní.
