Slovenští poslanci po ostré debatě odmítli vznik Československa za státní svátek

Slovensko si nebude připomínat vznik Československa v roce 1918 státním svátkem. Výrazná většina poslanců po ostré debatě v parlamentu odmítla opoziční návrh, který s tím počítal. Pro hlasovalo jen 31 ze 130 přítomných zákonodárců. Rozpravu provázely slovní přestřelky poslanců.

Návrh povýšit na Slovensku 28. říjen z památného dne na státní svátek, a to na úkor svátku dne přijetí národní ústavy, nepodpořili při hlasování nejen poslanci koalice, ale ani část opozice.

Za předlohu orodovali hlavně poslanci opoziční strany Svoboda a solidarita (SaS). Svůj návrh zdůvodnili tím, že až vznikem Československa se slovenský národ stal státotvorným národem, a že pro Slovensko znamenalo založení ČSR vůbec první územní a státní vymezení a základ moderního ekonomického, sociálního, vzdělanostního a kulturního rozvoje.

„Česká politická reprezentace nikdy (nechápala), ani dnes nechápe Československo jako vznik nového států Čechů a Slováků. Chápe to jako obnovení české státnosti, ke které bylo připojeno Slovensko. Vy chcete, aby tento parlament schválil zákon, kde se bude hlásit k obnovené české státnosti? Vždyť je to směšné,“ reagoval poslanec vládní nacionalistické Slovenské národní strany a kritik předlohy Anton Hrnko.

Proti novému svátku se postavila i krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), která se netají sympatiemi k válečnému slovenskému státu.

„Oslavovat 28. říjen znamená oslavovat český svátek. Československo vzniklo, aniž se k tomu Slováci vyjádřili. Slováci se přidali až 30. října 1918,“ řekla poslankyně LSNS Natália Grausová o Martinské deklaraci, kterou se slovenští představitelé připojili k ČSR. Tvrdila rovněž, že ČSR neuznávala existenci ani práva slovenského národa a že české země si na úkor Slovenska řešily sociální otázku.

Grausová navíc v projevu označila jednoho ze zakladatelů ČSR a jejího pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše za „věrolomného, nečestného, duševního a morálního ubožáka“ a v souvislosti s poválečným odsunem německy mluvícího obyvatelstva z Československa za „masového vraha“.

Podobná iniciativa na zařazení 28. října mezi státní svátky ztroskotala na nesouhlasu slovenského parlamentu již v minulosti. ČR a Slovensko se už dříve dohodly na společných oslavách 100. výročí vzniku ČSR, které připadne na příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 40 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...