Šéf slovenské diplomacie: Schůzka Kisky s dalajlamou poškodí Slovensko

Schůzka slovenského prezidenta Andreje Kisky s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou o uplynulém víkendu v Bratislavě poškodí vztahy Slovenska s Čínou. Řekl to šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák. Podle něj si Čína už začátkem týdne opakovaně předvolala slovenského diplomata v Pekingu.

„Slovensko to poškodí nejen proto, že Čína je největší ekonomikou světa, ale je také světová supervelmoc a člen Rady bezpečnosti (OSN), který se momentálně na Slovensko zlobí. Poškodí to naše vztahy,“ uvedl ke schůzce prezidenta Kisky s dalajlamou Miroslav Lajčák. Dodal, že Slovensku hrozí omezení kontaktů a spolupráce s Čínou nebo ukončení projektů.

Setkání tibetského dalajlamy se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou
Zdroj: Facebook Andreje Kisky

Slovenský prezident Andrej Kiska se s dalajlamou setkal v neděli v jedné z bratislavských restaurací. Prezidentská kancelář po kritice Pekingu vydala prohlášení, že Kiska se předem sešel s čínským velvyslancem na Slovensku. Prezident mu řekl, že schůzka s dalajlamou nezpochybňuje jednoznačné stanovisko Slovenska k politice jedné Číny.

Peking pokládá dalajlamu, jenž je držitelem Nobelovy ceny za mír, za separatistu prosazujícího nezávislost Tibetu. Tuto oblast čínská armáda obsadila v roce 1950.

  • Tibet byl původně mocnou feudální říší. Závislým na Číně se stal ve 13. století a její součástí pak v roce 1751. V lednu 1911 vyhlásil 13. dalajlama nezávislost Tibetu, kterou potvrdila tibetská duchovní a civilní správa i v roce 1949 po vyhlášení Čínské lidové republiky (ČLR).
  • Po připojení k Číně ale následovalo porušování náboženské svobody a základních lidských práv, což vyvolalo u Tibeťanů velký odpor.
  • Desátého března 1959 vypuklo ve Lhase ozbrojené povstání, k němuž se připojilo asi 20 tisíc lidí a celá tibetská armáda (asi tři tisíce vojáků). Povstání ale bylo tvrdě potlačeno – brutální zásah čínských jednotek nepřežilo 87 tisíc Tibeťanů.
  • Dalajlama uprchl následován tisíci svých stoupenců do Indie a v exilu setrvává dodnes. Status čínské autonomní oblasti získal Tibet v září 1965. Nyní má vlastní samosprávu, jeho nejvyšší představitelé jsou ale dosazováni Pekingem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit od února.
20:53Aktualizovánopřed 3 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...