Britská vláda potřebuje souhlas parlamentu, aby mohla spustit proces vedoucí k odchodu země z Evropské unie. Rozhodl o tom vrchní soud. Kabinet premiérky Theresy Mayové tak nemůže aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy a začít formální vyjednávání o opuštění Unie. Proti verdiktu se vláda odvolá.
Premiérka Mayová přitom byla přesvědčena, že červnové referendum a vládní pravomoci jsou dostačující a že není třeba, aby o zahájení rozhovorů hlasovali poslanci. Oponenti ale považovali takový postup za protiústavní. Podle nich musí odstoupení od mezinárodních smluv posvětit parlament.
Aktivisté, kteří záležitost dali k soudu, argumentovali tím, že takzvaným brexitem přijdou Britové o některá práva, například o právo volného pohybu v rámci členských zemí, a to se podle nich nemůže stát bez souhlasu parlamentu.
Jejich hlavní představitelka, podnikatelka Gina Millerová, zdůraznila, že jim nejde o politiku, ale o samotný proces. Správným místem pro debatu o opuštění Unie je podle ní „suverénní parlament“. Vláda naopak soudí, že pro spuštění brexitu má mandát daný referendem.
Vláda už oznámila, že se proti verdiktu odvolá. „Země si odhlasovala odchod z Evropské unie v referendu schváleném parlamentem. A vláda je rozhodnuta respektovat výsledek referenda,“ uvedla k tomu mluvčí premiérky. Všechny nezbytné přípravy k aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy o fungování EU budou podle ní i přes soudní rozhodnutí pokračovat. Vláda o tématu promluví v parlamentu v pondělí, dodala.
I podle ministra obchodu Liama Foxe je kabinet „odhodlán respektovat výsledky (červnového) referenda“, v němž se Britové vyslovili pro odchod z evropského bloku.
Celá věc se tak posune k nejvyššímu soudu. Právník vlády sdělil agentuře Reuters, že nejvyšší soud si již pro jednání o této věci vyčlenil termín od 5. do 8. prosince.
Mayová plánovala aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy do konce března příštího roku. V červnovém referendu se 52 procent britských voličů vyjádřilo pro odchod z Unie, 48 procent bylo proti.
Evropská komise rozhodnutí nekomentovala
Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn vyzval vládu, aby věc předala parlamentu co nejdříve. Dodal, že celý proces musí provázet transparentnost a odpovědnost poslancům. Předseda liberálních demokratů Tim Farron verdikt uvítal s tím, že Britové by měli dostat šanci vyslovit se ke konečné dohodě o brexitu. „Měli by dostat příležitost říct ne nezodpovědnému ,tvrdému‘ brexitu, který ohrožuje naši ekonomiku a pracovní místa“.
Prozatímní šéf euroskeptické strany UKIP Nigel Farage se obává podvodu na voličích, kteří brexit podpořili. Země podle něj směřuje k „polovičnímu brexitu“, a pokud Británie nevystoupí do roku 2019, hodlá se vrátit do britské politiky.
Evropská komise uvedla, že rozhodnutí britského soudu nebude komentovat. Její předseda Jean-Claude Juncker bude s Mayovou na její žádost hovořit v pátek po telefonu.
Na rozhodnutí soudu reagovala i britská libra. Po oznámení verdiktu poprvé po třech týdnech krátce posílila, pak podle očekávání opět oslabila poté, co vláda oznámila, že se odvolá.
Spolupracovník ČT: Výsledkem mohou být předčasné volby
Podle spolupracovníka ČT v Londýně Ivana Kytky je pravděpodobné, že nejvyšší soud rozhodnutí vrchního soudu podpoří. Celý proces se tak velmi zkomplikuje, a do konce března se tak zřejmě rozhovory o vystoupení Británie z EU oficiálně zahájit nepodaří.
Kytka také upozornil, že britský parlament je jednoznačně pro setrvání v EU a jeho hlas tak odporuje výsledku referenda. Z celé záležitosti by proto mohla vzniknout vnitropolitická krize, která by mohla skončit i předčasnými volbami, myslí si Kytka.
Naopak podle právníka z Cardiff Law School Jiřího Přibáně je vysoce pravděpodobné, že se poslanci výsledku referenda nepostaví. Není ale jasné, jestli pro souhlas parlamentu s brexitem stačí jednoduché hlasování, nebo je třeba přijmout zákon. V druhém případě by se celý proces protáhl o měsíce, upozornil Přibáň.
