Safronov byl obviněn z vlastizrady, vinu nepřiznal

Bývalý ruský novinář a nyní poradce šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Ivan Safronov, kterého ruské úřady podezírají ze spolupráce s českou rozvědkou, byl v pondělí obviněn z vlastizrady. Oznámila to ruská státní tisková agentura TASS.

Pokud ho soud uzná vinným, hrozí mu až dvacet let vězení. Safronov podle advokáta vinu odmít. „Můj klient byl obviněn podle článku 275 trestního zákona Ruské federace (vlastizrada). Vinu nepřiznal,“ řekl TASS obhájce Ivan Pavlov. „Žádné důkazy nám (vyšetřovatelé FSB) neukázali. Sotva tak učiní nyní,“ uvedl Pavlov dříve.

V obvinění podle něj figuruje zištný motiv, ale nejsou v něm žádné údaje o převzetí peněz od české rozvědky, ani to, jaké tajné informace konkrétně Safronov předal nebo kdy se tak stalo. Nic konkrétního v textu podle obhájce není. „Předložené obvinění je nepochopitelné. Není jasné, kdo podle vyšetřovatelů Ivana zverboval, jaké údaje komu a jak předal, ani kdy,“ řekl Pavlov.

V dokumentech ke kauze podle advokáta figurují jen závěry ruské rozvědky SVR, že materiály, které Safronov údajně předal české rozvědce, obsahovaly státní tajemství, jakož i odvolávky na obdobné závěry specialistů ministerstva obrany a federální služby pro vojensko-technickou spolupráci, což je ruský výraz pro vývoz zbraní.

FSB podle Pavlova již při uvalování vazby porušila právo jeho klienta vědět, v čem konkrétně podezření spočívá. Žádné důkazy totiž vyšetřovatelé nepředložili. „V dokumentech, které nám ukázali, je řeč o nějakém abstraktním představiteli českých zvláštních služeb,“ poznamenal.

Před věznicí se sešli demonstranti, policie zadržela nejméně 15 lidí

Před vazební věznicí se konala demonstrace na Safronovovu podporu. Policisté podle TASS zadrželi nejméně 15 lidí. Podle listu Kommersant se před věznicí sešla asi stovka demonstrantů, vesměs žurnalistů.

Safronova zadrželi agenti tajné služby FSB 7. července a soud na něj uvalil vyšetřovací vazbu do 6. září. Podle vyšetřovatelů jej v roce 2012 zverbovala česká rozvědka.

Úkol, který údajně spočíval ve shromažďování a předání informací o dodávkách ruských zbraní do Afriky a o působení ruských ozbrojených sil na Blízkém východě, měl splnit v roce 2017. Konečným příjemcem tajných informací prý byly Spojené státy, napsal TASS.

Safronov pracoval v předních denících Kommersant a Vedomosti, než se od půli letošního května stal poradcem ředitele Roskosmosu Dmitrije Rogozina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...