Rusové na Krymu zakázali neformální parlament Tatarů

Krymská prokuratura postavila mimo zákon sdružení medžlis, neformální parlament krymských Tatarů. Podle prohlášení citovaného ruskou agenturou TASS se tak stalo v souladu se zákonem o boji proti extremismu. Krok následuje po vlně zatýkání představitelů krymskotatarské menšiny, kteří se staví proti ruské okupaci Krymu.

Rozhodnutí o zákazu předala krymská prokurátorka Natalja Poklonská místopředsedovi medžlisu Narimanu Dželjalovovi. Zatímco na Ukrajině medžlis legálně působil a jeho představitelé dodnes zasedají v kyjevském parlamentu, ruské zákony jeho existenci neuznávají a po okupaci působil na Krymu fakticky ilegálně.

Koncem minulého týdne bylo při raziích na Krymu zadrženo 12 krymských Tatarů ve městech Jalta a Alušta. Osm z nich mohlo po výslechu odejít, ale čtyři zbylí zůstali ve vazbě, mezi nimi i obhájce lidských práv Emir Usejn Kuku. Razie podle tatarských zdrojů pokračovaly i o víkendu. Policie údajně zásah odůvodnila potřebou boje s terorismem.

Krymští Tataři, kterých žije čtvrt milionu na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel, zachovávali věrnost Ukrajině. Před předloňským přičleněním k Rusku opakovaně vyjadřovali obavy o svůj osud s odkazem na historické zkušenosti. Ještě za druhé světové války je sovětský vůdce Josif Stalin nechal kvůli obviněním z kolaborace deportovat především do středoasijských sovětských republik, legálně se mohli vrátit na Krym až po několika desetiletích.

Mustafa Džemilev
Zdroj: Sergei Chuzavkov/ČT24/AP

Vedoucí představitelé medžlisu Mustafa Džemilev, Refat Čubarov a Lenur Isljamov žijí na Ukrajině a z rozhodnutí ruských úřadů nesmějí na území anektovaného Krymu vstoupit. Koncem loňského roku se angažovali při organizování dopravní blokády obsazeného Krymu a pohrozili i blokádou Kerčského průlivu, přes který vede fakticky jediná zásobovací a dopravní trasa mezi Krymem a ruskou pevninou.

Moskva koncem loňského roku zorganizovala na Krymu proruské sdružení Tatarů nazvané Krym, které má být protiváhou medžlisu. Do jeho čela postavila vicepremiéra okupační krymské vlády Ruslana Balbeka, který označil Džemileva a Čubarova za „parazity, kteří zneužívají vlastenecké city Tatarů k ničení vlastní země“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 25 mminutami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 2 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 3 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 4 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 10 hhodinami
Načítání...