Ruský opoziční kandidát získal dva miliony podpisů podpory

Moskva - Čtyři dodávková auta potřeboval někdejší ruský premiér Michail Kasjanov ke splnění podmínek zákona o prezidentských volbách. Jako člověk, kterého do březnového boje o přízeň ruských voličů nevyslala parlamentní strana, musel do dneška předložit ruské ústřední volební komisi archy s nejméně dvěma miliony podpisů ruských občanů, kteří jeho kandidaturu podporují.

Potřebné dokumenty Kasjanov skutečně do budovy volební komise přivezl a novinářům prozradil, že na svou podporu získal nejen dva miliony, ale navrch i dalších 67.000 podpisů.

Volební komise nyní jeho dokumenty, přinesené v celkem 138 bednách, začala prověřovat; svůj verdikt má vynést do deseti dnů. Právě tento moment označují někteří ruští politologové za kritický. Pokud totiž komise loajální vůči Kremlu prohlásí, že nejméně pět procent podpisů bylo získáno nezákonným způsobem nebo jsou falešné, nebude Kasjanovovi povoleno v prezidentských volbách kandidovat.

Bývalý ruský premiér a nynější ostrý kritik politiky prezidenta Vladimira Putina je posledním člověkem spjatým s ostře protiputinovskou opozicí, který má ještě šanci se voleb zúčastnit. Lídr opozičního hnutí Jiné Rusko šachista Garri Kasparov svou kandidaturu vzdal už v prosinci se zdůvodněním na silný nátlak ze strany úřadů.

Spisovatel a někdejší disident Vladimir Bukovskij žijící v Británii se v minulých dnech marně snažil rozhodnutí ústřední volební komise soudně zvrátit. Komise odmítla zaregistrovat jeho pokus zúčastnit se voleb s odůvodněním, že v posledních deseti letech nežije v Rusku.

Kasjanov dnes prohlásil, že o kvalitě získaných podpisů nemá pochyb. Na jejich shromažďování se prý podílelo 7500 lidí v 77 ruských regionech. Dva miliony podpisů odevzdal i další kandidát Andrej Bogdanov, lídr mimoparlamentní Demokratické strany.

Největší šanci ve volbách 2. března mají ale kandidáti nominovaní ruskými parlamentními stranami. Ti navíc žádné podpisy na svou podporu sbírat nemuseli. Už v prosinci svou kandidaturu registrovali lídři ruských komunistů Gennadij Zjuganov a Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR) Vladimir Žirinovskij.

Tento týden odevzdal potřebné dokumenty i muž, už dopředu označovaný za budoucího ruského prezidenta. Je jím nynější vicepremiér ruské vlády Dmitrij Medveděv, jehož kandidaturu navrhla nejsilnější ruská politická strana Jednotné Rusko. Medveděv se těší osobní podpoře nynějšího prezidenta Vladimira Putina a už to je pro mnohé ruské voliče důvodem, proč mu dát hlas. Putin navíc spojil s Medveděvem svůj politický osud, když veřejně slíbil, že v případě Medveděvova nástupu do Kremlu převezme řízení ruské vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...