New York - Moskva počítá s rychlou shodou na rezoluci OSN k mírovému řešení rusko-gruzínského konfliktu. Ve čtvrtek to podle agentury DPA prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin, který nevyloučil, že dokument by již dnes mohl být předložen v Radě bezpečnosti. Do Tbilisi dnes přiletí americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, aby předložila Saakašvilimu k podpisu šestibodový mírový plán. Zda ho Saakašvili podepíše, zatím není jasné, podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó mu ale nic jiného nezbývá.
Podle ruského velvyslance při OSN Čurkina bude návrh rezoluce OSN vycházet ze šestibodového mírového plánu, na němž se v úterý shodli prezidenti Francie a Ruska Nicolas Sarkozy a Dmitrij Medveděv a přistoupil na něj i gruzínský šéf Michail Saakašvili. „Rezoluce zřetelně a jasně zopakuje, co je napsáno v šestibodovém plánu,“ uvedl diplomat.
Spory ohledně Jižní Osetie a Abcházie
Očekává nicméně diskusi ohledně bodu o územní celistvosti Gruzie. Zatímco Tbilisi a Západ, především Spojené státy, trvají na její neporušitelnosti, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ji označil za „mrtvou záležitost“. Prezident Medveděv pak podpořil snahy gruzínských odpadlických regionů Abcházie a Jižní Osetie o nezávislost, o níž chtějí představitelé obou mezinárodně neuznávaných republik dnes začít vyjednávat.
V Sarkozyho plánu, který předpokládá mimo jiné stažení ruských i gruzínských sil na původní pozice před vypuknutím bojů minulý pátek, byla vypuštěna pasáž o jednání o budoucím statusu těchto separatistických oblastí, které Rusko dlouhodobě podporuje. Gruzie je totiž, i přes porážku v konfliktu a vytlačení z obou republik, nadále považuje za součást svého státu.
Jakub Szántó:
„Jednotné není ani samotné gruzínské vedení.“
Do Tbilisi míří americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, aby předložila Saakašvilimu k podpisu šestibodový plán a na jeho základě se začaly z Gruzie stahovat ruské jednotky. Ty gruzínská vláda od dohody na mírovém plánu opakovaně obviňuje z porušování příměří a pokračování v bojových operacích na jejím území, což Moskva vytrvale popírá.
Podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó zatím není jasné, jaký postoj Gruzie k dokumentu zaujme. Je ale jasné, že vojensky by Rusku dlouho vzdorovat nemohla. Fakt, že gruzínská armáda by ruské síly ze země sama nevytlačila, poskytuje Gruzii velmi omezený manévrovací prostor pro vyjednávání.
Podpis gruzínského prezidenta se de facto rovná kapitulaci. Pokud Gruzie dokument přijme, vzdá se nároků na separatistické regiony Jižní Osetii a Abcházii.
