Rusko chce rozšiřovat vliv, obrana NATO je ale úspěšná, věří bývalý velvyslanec Kovanda

26 minut
Interview ČT24: Karel Kovanda
Zdroj: ČT24

Nejtěžším úkolem při vyjednávání o vstupu Česka do NATO bylo podle bývalého velvyslance při Severoatlantické alianci Karla Kovandy přesvědčit českou veřejnost. Alianci považuje za úspěšnou i přesto, že má trhliny, Česko by nemohlo být neutrálním státem, řekl v Interview ČT24. Ruské aktivity na Ukrajině považuje Kovanda za část snahy o rozmělnění hranic postsovětských republik. Česká vláda by podle něj měla dát jasně najevo, že podporuje nezávislost a svrchovanost Ukrajiny.

Kovanda vzpomíná na jednání o vstupu Česka do Severoatlantické aliance. Nebylo prý tak složité přesvědčit západní státy, ale zásadní bylo získat podporu české veřejnosti. „Nejsem si jist, jestli jsme to úplně zvládli. Například v Polsku dodnes panuje velké protiruské smýšlení, u nás bylo vždy trochu vlažnější. Česká veřejnost v té době necítila potřebu přecházet z jednoho vojenského svazku do druhého,“ komentuje velvyslanec.

Občasné volání po tom, aby Česko bylo neutrální zemí, považuje diplomat za naprosto scestné. „Neutralita jakožto pojem s koncem studené války vyčpěl,“ míní Kovanda. Současné neutrální země vychází podle něj ze zcela jiných předpokladů a historie a například Švýcarsko je „po zuby vyzbrojené“. „S takovými státy se nemůžeme srovnávat,“ má jasno.

Aliance má trhliny, je ale úspěšná

Severoatlantická aliance podle Kovandy zajišťuje českou bezpečnost v nejvyšší možné míře, která je daná současnou situací a politikou. „Jsou tam praskliny, které snižují naši důvěru v NATO, zejména prasklina mezi Spojenými státy a Evropou, která je daná politikou prezidenta Trumpa. Ale i v Evropě existují takové praskliny,“ podotýká někdejší ambasador při NATO.

Výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o mozkové smrti NATO považuje Kovanda za nejasný. Připomíná ale dřívější slova šéfa Elysejského paláce, jimiž zpochybnil platnost článku 5 alianční smlouvy, podle kterého budou členové NATO bránit jakéhokoliv napadeného spojence. I podle Kovandy už se na tento odstavec smlouvy nelze spolehnout, protože podobně se o něm v minulosti vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. 

Přesto je dle Kovandových slov Aliance úspěšná. „V základní oblasti, o niž NATO jde, která se znovu vyšvihla do přední pozice v posledních třech až pěti letech – obraně proti Rusku – tam je Aliance zásadní, jednoznačná a úspěšná. I když si Turecko nakupuje ruské zbraňové systémy,“ věří velvyslanec.

Putin by rád obnovil Sovětský svaz, hranice ale zrušit nemůže, míní Kovanda

Macronova slova podle něj Moskva přijala s radostí. „Rusku jde o to, o co mu šlo vždycky. Rozleptávat alianční solidaritu, spojenectví, poštvávat jednoho člena proti druhému,“ domnívá se Kovanda a doplňuje, že od událostí v Gruzii z roku 2008 jde Kremlu také o rozšiřování svého vlivu.

Vladimir Putin by prý určitě rád obnovil Sovětský svaz, ale to nepůjde tím, že se zruší hranice mezi postsovětskými republikami. „Ale dají se zjemnit tím, že bude Rusko takovýmto způsobem pracovat uvnitř těch zemí,“ uvádí Kovanda s narážkou na ruské operace v Gruzii, na Krymu či v Donbasu.

Osobně bych považoval vyjádření podpory kterékoliv proputinovské frakci na Ukrajině za přinejmenším nešťastné, ne-li škodlivé.
Karel Kovanda
bývalý velvyslanec při NATO

Podle bývalého velvyslance při NATO je důležité, aby Česko jasně definovalo svou zahraniční politiku. „V době, kdy někteří politici dávají sluchu proruským separatistům na Krymu, případně v Donbasu, je důležité, aby premiér zdůraznil, že zahraničněpolitickým zájmem naší republiky je ukrajinská nezávislost a svrchovanost,“ je přesvědčen Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 5 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 8 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 8 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 9 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 12 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...